Na slavnost Panny Marie Pomocnice křesťanů převzal službu provinciála P. Martin Hobza. Na začátku šestileté služby jsme se ho ptali, s čím do nové role vstupuje.
Kam povedou vaše první kroky ve službě provinciála?
Pokud se tím myslí od 25. května, kdy jsem službu provinciála přijal, tak mé první a nejčastější kroky vedly a vedou k počítači do kanceláře, k telefonu a do kostela. Protože jsem do konce června zároveň farářem v Kobylisích i provinciálem, tak mi to neumožňuje jezdit po komunitách. Ve farnosti finišuje to, co v době karantény nebylo možné, nedávno jsme křtili dospělé, čeká nás biřmování, první svaté přijímání, postupně předávám farní agendu, pořádají se schůzky a porady na konci pastoračního roku… A k tomu často volají a píší spolubratři, občas zatelefonuje některý biskup, někdo z Říma nebo třeba z Ekvádoru… Myslím, že první oficiální „cesta“ ve funkci provinciála bude 24. června na školu JABOK, kde bych měl absolventům předat diplomy.
Změní se něco podstatného v české provincii po vašem nástupu do služby provinciála?
Doufám, že ne.
Jaké úkoly čekají českou salesiánskou provincii v nejbližší době?
Asi to, abychom přes přibývající věk a ubývající počet salesiánů, nacházeli nové způsoby, jak být s mladými a pomáhat jim poznat a zamilovat si Krista a církev. Ostatní úkoly nejsou tak důležité.
Z čeho máte obavy po vašem nástupu do služby provinciála?
Sám ze sebe. Jak tuto zodpovědnost zvládnu.
Na co se těšíte?
Na to, až se budu setkávat se spolubratry. Na letní chaloupku. Na zmrzlinu. Na pivo. Na fotbal. Do nebe.
Jan Kvapil
