Prevence a řešení

Základní podmínkou pro naplnění našeho poslání jsou bezpečné vztahy i prostředí, které minimalizují jakékoliv riziko ohrožení dětí a mladých lidí, včetně ohrožení nevhodným chováním ze strany pracovníků, mezi které patří také sexuální zneužití. Proto se řídíme zásadami prevence nevhodného chování, které v roce 2017 vydala Salesiánská provincie Praha pro své organizace. Směrnice definují tyto oblasti:

Zásady výběru a formace zaměstnanců

Specifikují výběr uchazečů o zaměstnání, jaké jsou na ně kladeny nároky, především co se týká jejich lidské a mravní zralosti.

Zásady hodnocení a rozvíjení kvality práce

Specifikují principy hodnocení zaměstnanců, nároky na kvalitu týmové spolupráce a nároky na systematický rozvoj pracovníků, především v oblasti prevence sociálně patologických jevů.

Zásady bezpečného prostředí

Specifikují kritéria pro hodnocení vztahů mezi pracovníky a dětmi, určují hranice dobrých vztahů mezi nimi. Stanovují nároky na bezpečnost prostředí, ve kterém probíhají výchovné a pastorační aktivity, zásady bezpečnosti při dopravě a podobně.

Stanovují zařazování programů týkajících se prevence násilí, šikany, zneužívání a dalších sociálně patologických jevů mezi výchovné aktivity jednotlivých organizací.

Určují zásady postupů, kterých organizace používá v případě podezření na násilí, šikanu, zneužívání, případně na jiné jevy ohrožující děti a mladé lidi.

Pokud máte podezření nebo se dovíte, že k nevhodnému chování nebo zneužívání dochází v některé salesiánské organizaci (řízené Salesiánskou provincií Praha) ze strany jejích zaměstnanců či dobrovolníků, informujte o tom statutárního zástupce této organizace – ředitele střediska, správce farnosti a podobně. Ten by měl vaši informaci zaznamenat a říct vám, jaký bude další postup.

Můžete se také obrátit přímo na vedení Salesiánské provincie Praha, nejlépe na vikáře provinciála, se kterým můžete probrat další postup (viz kontakt níže). Stále však na vás zůstává případná povinnost překazit trestný čin nebo ho oznámit podle § 367, resp. § 368 zákona č. 40/2009 Sb. (trestního zákoníku). Pokud nevíte, jak to přesně udělat, můžete se poradit se zástupcem salesiánské organizace nebo se obrátit na organizaci, která se zabývá problematikou zneužívání (k tomu můžete využít i níže uvedených kontaktů, například linky důvěry).

Pokud máte informace nebo podezření o nevhodném chování či sexuálním zneužívání ze strany některého salesiána, informujte o tom vedení provincie, nejlépe na níže uvedené kontakty.

Osobou, která řeší oznámení o sexuálním zneužívání, je vikář provinciála. Ten je povinen prošetřit všechny zprávy o možných deliktech, ať jsou mu oznámeny obětí, třetí osobou, anonymním oznámením nebo se o nich dozví z veřejných zdrojů (například z médií).

Sdělení můžete podat osobně nebo písemně. Záznam o tomto sdělení může být z důvodu ochrany oběti a oznamovatele vyhotoven i bez uvedení skutečných jmen. Oznámení můžete podat i pomocí prostředníka, který komunikaci zpočátku zprostředkuje.

I zde zůstává případná povinnost překazit trestný čin nebo ho oznámit podle § 367, resp. § 368 zákona č. 40/2009 Sb. (trestního zákoníku).

Pokud chcete oznámit informaci o zneužití, první kontakt může být po telefonu nebo prostřednictvím e-mailu. V tomto prvním kontaktu můžete oznámit jen velmi obecně, že máte zprávu o takovém jednání, a pak se můžete zeptat, co dělat dál, jaký k tomu má postoj vedení provincie  a dohodnout se případně na dalším postupu. Při osobním oznámení je navíc přítomný notář nebo notářka, který/á ověřuje přesnost zápisu. U setkání mohou být přítomni i další lidé, když si to oznamovatel přeje (například některý blízký člověk či terapeut). V záznamu nemusejí být uvedena jména. K takovému osobnímu setkání dochází až poté, co jsou domluveny takové podmínky, které jsou přijatelné pro oznamovatele. Časový postup záleží vždy na tom, kdo informace oznamuje.

Pokud máte špatnou zkušenost s některým salesiánem, je pochopitelné, že můžete mít obavu obrátit se na nějakého jiného salesiána a kněze. Proto můžete využít prostředníka, který za vás setkání domluví a dohodne bezpečné prostředí, aby to pro vás bylo přijatelné.

Jako tito prostředníci mohou posloužit Martina Vintrová a Jiří Kylar (viz kontakty), kteří mají s touto problematikou bohaté zkušenosti a mají porozumění pro obavy i otázky toho, kdo se k tomuto kroku odhodlává. Případně si můžete vybrat i někoho jiného, kdo se role prostředníka ujme.

Pokud dítě nebo mladý člověk je někým nucen nebo vybízen účastnit se sexuálních aktivit, říká se tomu sexuální zneužívání. Může jít o líbání, dotýkání na intimních místech, pohlavní styk. O pohlavní zneužití se jedná i v případě, kdy je dítě nuceno sledovat sexuální aktivitu druhých lidí, nebo si prohlížet pornografická videa a fotografie. Patří k tomu i situace, kdy někdo dítě nutí k tomu, aby se před ním samo sebe dotýkalo na intimních místech. Dále sem patří rozhovory, chaty či videochaty se sexuální tematikou, které slouží k uspokojení dospělého, získávání nahých fotek od dítěte nebo přímo jejich fotografování nebo natáčení na video.

Sexuálnímu zneužívání často předchází období, ve kterém se snaží pachatel získat důvěru potenciální oběti, oddělit ji od ostatních a vytvořit si s ní jedinečný vztah, ve kterém pak může využít citového pouta k tomu, aby oběť nemluvila o tom, co se děje. Může se stát, že se dospělý snaží zavázat oběť k mlčení hrozbami nebo manipulací, například že to bude jejich společné tajemství, které se nesmí nikomu prozradit. Je to ale jen kvůli tomu, že ví, že dělá něco špatného.

Upraveno podle webu Linky bezpečí, kde najdete více informací

I když se vám jen něco nezdá, můžete svoje pochybnosti anonymně probrat s nějakým odborníkem v této problematice (viz kontakty). Nemusíte uvádět ani své jméno, neuvádějte jméno dotyčné osoby a spolu s odborníkem si situaci objasněte. Můžete zabránit zbytečným škodám v životech dětí. Někdy můžete zachytit počínající fázi manipulace nebo navazování patologického vztahu dospělého s dítětem. Tak je možné včas zabránit tomu, aby ke zneužití došlo.

Určitě to cenu má. I když neovlivníme promlčecí lhůty a některé možnosti se zdají být pasé, je možné spolu mluvit a hledat cesty k poctivému pojmenování toho, co se stalo, a nacházet způsoby, jak se s tím co nejlépe vyrovnat.