Tak prý propaguju Zemana, vrtěli hlavou někteří lidé, kteří mě viděli v zemanovské mikině. Ano, zrovna dnes má památku v salesiánském kalendáři: Titus Zeman, slovenský salesián, kněz, který si užil od komunistů třináctileté žalářování za to, že statečně pomáhal utíkat za kopečky salesiánským i jiným bohoslovcům, aby v roce 1950 mohli v cizině vystudovat na kněze. Při třetím převáděcím pokusu byl vyzrazen a zatčen, ve vězení ho mučili, dostal 25 let natvrdo a pustili ho až roku 1964 s podlomeným zdravím. Zemřel pár let poté, 8. ledna 1969, a není to dávno (2017), co byl v Bratislavě blahořečen. Tam jsem si koupil tu mikinu a od té doby ji rád nosím, protože jejím nošením nejen ctím bl. Tita Z., ale také jím „vyháním“ současného českého prezidenta, za kterého se pro jeho vstřícné postoje k putinovskému režimu a podlézání Číně, už léta stydím.
Osud Tita Z. ostatně připomíná příběh Felixe M. Davídka, od jehož narození zrovna včera uplynulo 100 let. Také převáděl mladé lidi přes hranice, také byl přitom chycen a také dostal 25 let natvrdo (asi tehdy měli Urválci aspol. nějaký měsíc, kdy všem dávali prostě pětadvacítku). Odseděl si jich 14 a po návratu toho ještě hodně dobrého stihl – působil v rámci skryté církve jako „partyzán na nepřátelském území“ (KT 2/2021), jak píše v čerstvém Katolickém týdeníku Jirka Hanuš.
Blahoslavený Tite a odvážný Felixi, orodujte za nás!

Zdeněk Jančařík