Udržet správný směr

Jak jsem se včera začal pomalu loučit a dostal kvůli tomu spoustu plačících smajlíků, skoro jsem zapomněl, že i na státní svátek bych měl napsat nějakou Karanténu. Tak jen pár slov.

Dnes večer jsme měli s našimi studenty, kteří se scházejí kolem našeho kostela na tzv. Stretko, poslední on-line spolčo. Příště se snad už sejdeme face-to-face. Bylo to zase dojemné, vidět se s kamarády, nalogovat se, poslouchat, co kdo prožíval během koronačasu, kam se kdo posunul (byla mezi námi dokonce jedna minisvatba, aby se dodržela opatření, ale probíhala na YouTubu). Všichni jsme asi společně konstatovali, že už se chceme vidět, že už chceme konečně být taky spolu jinak než on-line.

Hlavní otázkou, kterou si klademe i v komunitě a snad také v církvi, bylo: Co bude potom, co bude zítra? Shrnuli jsme si to v několik bodů, já předkládám ty své:

1. Vytrvat ve sportovních aktivitách (běhání, cyklistika).
2. Vytrvale zapisovat postřehy, myšlenky, pozorovat svět kolem.
3. Vnímat víc ty nejbližší, na které během všedních dní není tolik času. Snad by se to dalo shrnout takovým salesiánským slovem: Každý den být o něco laskavější.
4. Udržet si kreativitu!
5. Pastorace je běh na dlouhou trať, nechtějme vidět výsledky hned. Koronakrize ukázala, že někdy potřebujeme třeba i čtyřicet nebo padesát dní, abychom se naučili modlit skutečně spolu.

Zítra krásný státní svátek – dnes je úplněk, tak to bude jistě krásně.

Zdeněk Jančařík