Včera jsme měli Telestretko (normálně je to stretko, tedy spolčo), tentokrát to bylo online setkání, protože se teď nemůžeme sejít s českými i slovenskými studenty po kostele. Společně večeříme, slavíme, meditujeme a nakonec zpíváme Zapad den v kolečku, držíme se za ruce, pošleme pozdrav pokoje na dobrou noc a zkusíme udržet kolečko, i když zvedneme ruce a otočíme se všichni kolem vlastní osy. Přes videokonferenci Zoom.us jsme komunikovali přes obrazovky. Bylo to trochu jako vesmírná telekonference, záběry připomínaly astronauty na měsíci, jeden mluvil z Marsu, druhý z Jupitera a třetí z Měsíce. Někdo se nemohl připojit, jiný se zobrazoval jen jako topení, které měl před sebou (nebo za sebou?). Ale bylo to dojemné stretko, při němž jsme se v jistých chvílích otevřeli možná víc než kdykoli předtím. Nejsilnější pro mě byl poznatek jedné ze studentek, že bude muset strávit obřady Svatého týdne ve svém pokojíčku, kde je zvyklá mít nohy nahoře na gauči, číst si vleže, sedět na bobku a tak… Pokojíček se jí najednou stal obývákem, ložnicí, fitkem i kostelem. Jak to pojmout? Budeme se jen dívat na telku, co nám nabídnou farnosti, TV Noe nebo si do pozadí hodíme Proglas? Pro každého z nás, jistě i pro nás kněze, to je hozená rukavice. Jak pustit Ducha do prostředí, kam na nás nikdo nevidí? Není takovým pokojem, světnicí, cimérkou naše srdce, nitro?
Obraťme list. Dnes je takzvaná Škaredá středa, den, kdy si i v liturgii připomínáme Jidášovu zradu. Kdo vlastně z lidí kolem Ježíše může za jeho odsouzení a popravu? Dnešní evangelium sv. Lukáše na to dává vlastně nejednoznačnou odpověď. Pilát Ježíše třikrát prohlásí za nevinného, aby ho nakonec odsoudil k smrti (justiční vražda!). Ježíš provokoval veleradu, zákoníky a farizeje, protože kritizoval jejich zbožnost, povrchnost a pokrytectví. K Ježíšovým odpůrcům se nakonec přidá i Jidáš, vyvolený Ježíšem za apoštola. Lukáš ale nevidí vinu především v lidech, ale v samotném Satanovi. Už na poušti zmiňuje evangelista, že „odešel od něho až do dané chvíle“. „Daná chvíle“ nastala po Ježíšově vstupu do velikonočního Jeruzaléma. Lukášovo evangelium neobviňuje z ukřižování naplno žádného protagonistu svého evangelia. Každý může být „poháněn“ dobrým, nebo zlým duchem, který ho vede k tomu, co člověk v kritických chvílích života udělá.
Zdeněk Jančařík