Naše cesta po stopách Dona Boska odstartovala v sobotu 9. září 2023 v ranních hodinách. Sešli jsme se před Sebranickým kostelem, naložili věci do aut, dostali požehnání a vyrazili směr Itálie.
Před přejezdem českých hranic jsme se zastavili v Praze, kde jsme k sobě přibrali salesiánku Janu Markovou a poté už jsme valili přes Německo, Lichtenštejnsko, Švýcarsko do Itálie. Do italského kempu u Komského jezera, ve kterém jsme strávili dvě noci, jsme dorazili kolem osmé hodiny večer. Před západem sluníčka jsme stihli postavit stany a trochu si vybalit. To však ale neplatilo o přípravě první večeře, kterou chystali kuchaři v náročnějších podmínkách už s čelovkami na hlavě.
Druhý den jsme se pomodlili ranní chvály na břehu jezera s krásným výhledem na Alpy, do kterých jsme následně vyrazili na túru k vodopádům Acquafreggia. Bylo teplé počasí, cesta vedla strmě vzhůru, a když se nám naskytla možnost zchladit se v jezírku pod vodopády, neváhali jsme a hned ji využili. Podařilo se nám tím vytvořit novou turistickou atrakci. Po pár kilometrech jsme došli do jedné horské vesničky, kde jsme se naobědvali, poctivě dodrželi Italskou siestu a slavili nedělní mši, kterou celebroval Filip. Zpáteční cestu nám zpestřoval zvuk zvonků, které mají krávy v Alpských pastvinách připevněny pod krkem. Ve večerních hodinách jsme se vrátili zpět do kempu, užili si teplé vody v jezeře, navečeřeli se, pomodlili se večerní modlitbu a strávili hezký společný čas u svíček.
V pondělí nás čekal celodenní přesun z kempu do Colle Don Bosco. Cestou jsme nabrali salesiána Jožku Glogara, který se k nám mohl připojit později. Nálada v autech byla příjemná, většinou jsme vedli hluboké diskuze o smyslu života nebo o politice. Odměnou po náročné cestě nám bylo krásné a klidné místo Colle Don Bosco. Začali jsme zde mší svatou při západu slunce. Po večeřích, na které jsme si celou dobu (kromě jednoho pravého italského večera s pizzou) připravovali navzájem různé italské speciality, většinou následovaly různé diskuze nad sklenkou italského vína, sem tam nás navštívili čeští salesiáni působící v Itálii nebo jsme hráli společenské hry.
Filip si pro nás připravil krásná povídání, ke kterým nám vytvořil taky brožurku, abychom se v tom množství informací dokázali zorientovat a později se k nim třeba i vrátit. Začali jsme u domu, kde Don Bosco vyrůstal, prošli jsme si muzeum, které se v něm aktuálně nachází, prohlédli si dvoupatrovou katedrálu a při tom všem poslouchali Filipův výklad. Přes rodný dům Dominica Savia, město Chieri, kde Don Bosco také působil a další krásná místa, jsme se vydali do našeho cíle – Turína.
Poslední tři noci jsme strávili v turínském středisku La Crocetta. Všechny nás zaskočila velikost celého salesiánského centra. Bylo tam všechno! V centru Turína jsme strávili dva celé dny. První den jsme si půjčili u salesiánů kola a centrum projížděli na nich, byl to silný zážitek, vyzkoušet si italskou dopravu na vlastní kůži. Zároveň jsme měli obrovskou svobodu, nemuseli řešit, kde zaparkujeme nebo kdy nám navazuje MHD, které mimochodem není v Turíně na kdovíjaké úrovni. Zajeli jsme se podívat na místní obrovské tržiště, prohlédli si turínské plátno, navštívili snad všechny místní kostely a v parcích nabírali síly diskuzemi nebo ochutnávkou italských sýrů.
Poslední celý den patřil vrcholu našeho putování a Boskova působení v Turíně – oratoři ve Valdoccu. Měli jsme možnost si důkladně projít celé toto dílo, kostel, muzeum, obchod se suvenýry, prostě vše. Zakončili jsme toto působení slavením mši svaté spolu s některými studenty české provincie. Nakoupili jsme dobroty domů a společně oslavili tento obohacující týden. Sobotu jsme celou strávili na cestě domů a kolem desáté jsme všichni i s boží pomocí dorazili v pořádku domů.
Závěrem bychom rádi za všechny účastníky poděkovali všem, kteří se podíleli na přípravě této akce, obzvláště Filipovi, velké díky!
Kristýna Kysilková a Martin Jílek
