Těžká doba nás animátory nezastavila!

By 24. 3. 202212 května, 2022Naše díla, Novinky, Reportáže, Top

Moravský animátorský běh „O“ se nám podařilo dokončit. 

Jak už jsem psala v minulém článku, salesiánská škola animátorů, zkráceně SaŠA, má trvat 2 roky. Nám to ale Covid-19 prodloužil na roky 3. My jsme to však nevzdali a poslední 8. víkend máme úspěšně za sebou.

 Jak vypadala 2. část našeho kurzu?

5. víkend nás čekal opět ve Zlíně. Všichni už jsme se tam začínali cítit jako doma. Učili jsme se, v čem spočívá zážitková pedagogika, co to je komfortní zóna a zjistili jsme, že existuje zóna nemožného nebo taky smrti. Navzájem jsme si nachystali hry a vyzkoušeli jsme si jak roli vedoucího, tak účastníka. Odjížděli jsme domů s úsměvem na rtech a přáním, aby nám Covid-19 neznemožnil další setkání.

6. víkend, tentokrát výjimečně v Brně-Žabovřeskách, se nesl v rytmu tance. Učili jsme se tanec Jerusalema, hráli jsme pohybové sudoku, modelovali jsme z keramické hlíny a zkoušeli si řešit situace, které by nás s dětmi ve střediscích mohly potkat. S sebou jsme si měli přivést atribut nějaké osobnosti, která nám je blízká. Mluvili jsme o ní a ostatní měli uhodnout, o koho se jedná. Mezi osobnostmi se objevil třeba Ignác z Loyoly nebo Malý princ. Na předposlední víkend jsme se těšili do Brna-Líšně.

7. víkend byl poslední „normální“. Učili jsme se pracovat s Biblí, hráli jsme pohybové aktivity v líšeňské Rokli a zase jsme se učili nový tanec. V sobotu večer jsme si zahráli na televizní studio a nakonec nás čekala čajovna se sušenkami a sypaným čajem. S vedoucími našich závěrečných prací jsme řešili další postup i doladění posledních detailů. A hádejte, kam jsme jeli na poslední závěrečný víkend.

Kdo hádal Zlín, má to správně. 8. poslední víkend jsme si opravdu užili ve Zlíně. V pátek večer jsme si vybrali pořadí pro obhajobu našich prací. V sobotu ráno už začalo obhajování a atmosféra začala houstnout. Všichni jsme byli lehce nervozní. Práce se nám však obhájit povedlo a my jsme začali oslavovat. Za odměnu jsme si udělali výlet do Fryštáku. Naše první kroky vedly na hřbitov, kde jsme měli v plánu se pomodlit u hrobu Ignáce Stuchlého, a zároveň jsme chtěli, aby i Ignác Stuchlý viděl nové salesiánské animátory. Druhá zastávka byla v muzeu Ignáce Stuchlého, které na nás udělalo velký dojem. Poslední zastávka ve Fryštáku nemohla být jinde, než na DISu u zmrzlinového poháru. Večer jsme si zahráli ještě pár her, zavzpomínali si na celý kurz, dostali jsme krásné lžičky s logem salesiánů a animátorská trička. Celý sobotní večer jsme zakončili opět v čajovně s chlebíčky a sypaným čajem. V neděli na mši jsme dostali animátorské osvědčení přímo z rukou provinciála Martina Hobzy. Následoval oběd se zlínskou komunitou a jako zákusek jsme dostali dort s Donem Boskem.

Celý kurz jsme si moc užili. I přes všechny problémy, karantény a zákazy se nám dařilo účastnit víkendů, napsat závěrečné práce a obhájit si je. Společně jsme zažili spoustu srandy, rodinné atmosféry a vzájemného přijetí. Myslím, že nám toho salesiánská škola animátorů dala opravdu hodně. Ať už jde o teoretickou část, praktickou část nebo vztahy. Velké díky patří všem vedoucím kurzu, všem účastníkům a všem, kteří na nás celou dobu mysleli a modlili se za nás. Děkujeme!

Patricie Kosíková