Zveme vás na již 17. ročník mezinárodního salesiánského anglického tábora iSEC pro mladé ve věku 15 až 18 let, tentokrát do Dešné u Dačic.
Co to je ten iSEC?
International Salesian English Camp, zkráceně iSEC, se poprvé uskutečnil pod bývalým názvem Inline již v roce 2008 na popud dvou dobrovolnic, které se tehdy vrátily z misií v Etiopii a Indii. Oběma chyběl v Česku nějaký „odrazový můstek“ pro mladé dobrovolníky před samotným působením v zahraničí. A tak vznikl první impuls pro založení tábora pro dospívající, kombinující používání angličtiny a účast zahraničních vedoucích z celého světa. Od té doby prošel iSEC kromě nového názvu řadou strukturálních a personálních změn, a i když původní idea tábora pro potenciální dobrovolníky v cizině zůstala zachována, je dnes něčím mnohem větším. Je místem pro všechny mladé lidi, kteří mají chuť pokořit strach z používání angličtiny, poznat nové a podobně smýšlející vrstevníky nebo se sami zamyslet nad tím, kým jsou a kam v životě směřují.
iSEC je salesiánský tábor pořádaný Salesiánskou asociací Dona Bosca (SADBA). Tato organizace vysílá mladé dobrovolníky do celého světa a její předseda, Jaroslav Fogl, SDB, je nezbytnou součástí našeho týmu. Vedoucí z Česka i zahraničí (např. Švýcarska, Belgie, Malty nebo Španělska) pořádají pro mladé napříč republikou desetidenní program plný silných zážitků, tance, angličtiny, víry a v neposlední řadě obohacuje o účastníky o nová přátelství.
O co se snažíme?
iSEC není tím, co se vám vybaví pod slovem „tábor“. Účastníci zde prožijí ještě něco jiného. Hrajeme samozřejmě i různé hry, ale snažíme se, aby program měl hloubku, proto v průběhu často vedeme diskuze nad různými tématy, kde účastníci formují svoje názory a vzájemně se inspirují, velmi oblíbená bývá tradičně diskuze o vztazích.
Účastníci mají na iSECu prostor prohloubit svoji spiritualitu, vztah k Bohu, ale taky k sobě, a poznat sami sebe. Jako vedoucí se snažíme vytvořit pro mladé bezpečné prostředí, ve kterém se budou cítit dobře a nebudou mít problém sdílet své názory nebo i obavy. Častokrát se stane, že právě zde sami ze své iniciativy otevřou trápení, se kterými se nemají komu svěřit.
Nebojíme se jít proti proudu a přicházet s novými věcmi, debata o sexuálním zneužívání (nejen) v církvi a program o psychickém zdraví jsou jenom příklady.
Jak už asi tušíte, pro iSEC jsou velmi důležité především vztahy, proto vytváříme program, při kterém za pomocí různých her, tance, zábavy, ale i diskuzí nad vážnými tématy mají účastníci možnost vytvořit partu kamarádů napříč celým Českem.
Přitom všem si zde každý v bezpečném prostředí vyzkouší mluvit anglicky, aniž by ho kdokoliv soudil za chyby.
Náš tábor může sloužit jako odrazový můstek při rozšiřování obzorů, což byl vlastně původní cíl už prvního ročníku – motivovat mladé, aby opustili svoje komfortní zóny a vyrazili do světa (třeba i jako dobrovolníci na misie).
Slovy účastníků
Nejdůležitější součástí našeho tábora jsou samozřejmě jeho účastníci. Proto jsme některé z nich po skončení tábora poprosili, jestli by mohli popsat své zážitky a pocity z celého tábora pro případné další zájemce. První odpověď jsme dostali od osmnáctiletého Ondry Kunta, který dorazil na iSEC již podruhé: „Za zmínku stojí například beseda s hokejistou Matoušem Venkrbcem, který nám pověděl o své životní cestě, nebo program zaměřený na seberozvoj s důrazem na naše duševní zdraví. Na druhou stranu jsme měli také velkou možnost pohybového vyžití, buď při spoustě venkovních sportovních aktivit, nebo při každodenním tancování, které hraje společně s hudbou na iSECu důležitou roli.”
Naopak Renata Brázdová a Elena Pavlišová jely na iSEC úplně poprvé: „Obohacením pro nás byly prezentace od našich zahraničních vedoucích o jejich rodných zemích. A také přednášky o pobytech a dobrovolničení v zahraničí, konkrétně o výměnném pobytu a studiu v Americe a o přípravě na samotnou pomoc v rozvojových zemích.“
Doufáme, že vás náš tábor zaujal, podrobnosti naleznete na: www.sadba.org/evropskeaktivity/isec, přihlašování na příští tábor začalo 31. ledna na svátek Dona Bosca.
Za iSEC vedoucí Radim Hušek a Martin Jílek
