Do salesiánského střediska v Brně-Žabovřeskách 18. srpna 2023 17:23 doběhl poslední tým a tím se uzavřel štafetový závod Bosco run. Rok za rokem, etapu za etapou, osm let propojovali běžci salesiánská střediska mládeže, až oběhli celou Českou republiku. Vzdali tím hold týmovému duchu a Donu Boskovi.
Bosco run je závod, který nemá obdoby. Jeho hlavním cílem je vytvořit prostor pro setkání všech nadšených lidí a společně podpořit myšlenku Dona Boska. Pěti až desetičlenné týmy mají za úkol zaběhnout předem určenou trasu. Sami si volí strategii, kdy a jak si běžci v týmu budou předávat štafetu. „Na závodu není nepřátelská atmosféra nebo rivalita s cílem za každou cenu vyhrát. Podmínky týmů jsou trošku nespravedlivé, mají různý počet závodníků a nejsou rozdělené do kategorií podle věku nebo pohlaví. Jde nám spíš o fair play a prožít to společně. Kdo doběhl, ten zvítězil,“ vysvětluje Martin Friedl z organizačního týmu.
Tento štafetový závod vznikl z nápadu party kamarádů, která vyrostla v salesiánském prostředí. „Chtěli jsme vyzkoušet, co dokáže parta lidí. Proto jsme to udělali jako štafetu. Při štafetovém závodu toho jeden člověk nezmůže tolik, jako tým. Chtěli jsme zažít, že společně dokážeme víc,“ říká Martin. Jeho tým „Heart Outsiders“, brněnský tým „Adam už to doběhne“ a tým „4rák běží“ z Českých Budějovic zaběhly všech osm etap.
Cílem bylo prostřednictvím běhu propojit salesiánská střediska a to se jim také podařilo. V roce 2016 vyrazily týmy z Brna na trasu první etapy – 195 km přes Zlín do Fryštáku. V každém roce zaběhly etapu dlouhou kolem 200 km, přitom nejdelší, z Prahy přes Rumburk do Teplic, měla 255 km a týmy ji běžely více jak 24 hodin. Závodníci běželi za každého počasí, ve dne, v noci a museli se při tom orientovat v místy náročném terénu. „Samozřejmě jsme si sáhli na hranice svých sil, nebylo to vždycky jen příjemné. Ale strašně příjemné je vidět kamarády, jak na mě na trase čekají a podporují mě. Je to vědomí, že když jsme se tak domluvili, ve tři ráno na mě čekají na smluveném místě a vystřídají mě v běhu. Můžu se na ně spolehnout. Tak je to v závodě, ale také v životě. Můžu se na ty lidi spolehnout. To mě velmi těší,“ dělí se o své dojmy Martin.
Po osmi letech a 1660 km proběhli závodníci cílovou páskou v Brně-Žabovřeskách. Rod od roku zájem o účast v závodu rostla. Poslední etapu běželo 7 týmů, tedy téměř 70 lidí. „Myslím, že se nám podařilo během spojit nejen střediska, ale také lidská srdce. Každý z nás si ze závodu něco odnáší do života, nová přátelství a vědomí, že lze v životě něco dokázat. Chce se to jen rozhodnout a vytrvat. Potkali jsme tady spoustu úžasných lidí, kteří hezky žijí myšlenku Dona Boska, na trati si pomáhali, zdravili se, byli veselí… To se mi na Bosco runu nejvíc líbílo,“ dodává Martin. Touto etapou Bosco run skončil, ale v hlavách běžců už se pomalu rodí nápady na nové závody. Tak třeba příště poběží až do Turína.
Jan Kvapil
