Od začátku školního roku se setkávají dvě skupinky mladých ve Zlíně a v Brně, aby se za pomoci salesiánů učili rozvíjet svůj duchovní život. Tento první ročník kurzu Abeceda duchovního života se zaměřuje na modlitbu.
Komunity salesiánů ve Zlíně a v Brně nabídly mladým ve věku od 17 do 30 let kurz Abeceda duchovního života. Vznikly dvě skupiny, které se od začátku školního roku setkávají jednou za měsíc. Každé setkání má své téma, například modlitba rozjímavá, modlitba prosebná… „Cílem kurzu není uspokojit zvědavost, ale vstoupit do praxe křesťanské modlitby. Tak jsou koncipovány i moje promluvy, moje instrukce, aby to byl návod k praktickému způsobu modlitby. Snažím se to vést tak, abychom vytěžili z tradice církve dobré zásady, jak se modlit,“ vysvětluje salesián P. Petr Vaculík, který na Abecedě duchovního života k mladým promlouvá. Součástí setkání je vždy sdílení nad danými otázkami a společná modlitba. První setkání se podařilo uskutečnit v plánované podobě, ale další se musela kvůli epidemiologickým opatřením přesunout do online prostředí a kurz tak v posledních měsících probíhal prostřednictvím videokonferencí. Ve Zlíně kurz pokračuje v malých skupinách nebo formou osobního doprovázení.
Účastníci Abecedy duchovního života také dostali nabídku najít si mezi salesiány a salesiánkami někoho, s kým se budou osobně potkávat a kdo je bude duchovně doprovázet. „Jde o to, nejen vyslechnout nějaká moudra, ale umět také o duchovním životě s druhým člověkem hovořit, což je docela náročná dovednost,“ říká P. Petr Vaculík a odpovídá na další otázky.
Co je cílem Abecedy duchovního života?
Je to nástroj, který má pomoci mladým lidem vstoupit do života v Duchu svatém, orientovat se v tom, jak duchovní život probíhá, co všechno k němu patří, jaké nám přináší překvapení, co od nás vyžaduje. Je to pomůcka, jak se orientovat v základních otázkách modlitby.
Jaké je setkávání nad duchovními tématy prostřednictvím videokonferencí? Má to nějaké nevýhody, případně výhody?
Velkou výhodou je odbornost salesiána Libora Všetuly, který naše setkání v online prostoru připravuje a moderuje, na tom to stojí. Co slyším od mladých, nevýhodou je, že počítač je pro ně pracovní nástroj, který teď při studiu používají celý den a ještě si večer namáhat oči a mozek při této formě setkávání není zrovna nejšťastnější. Radši by měli na toto téma přímé setkání a také přímé sdílení mezi sebou. Na konci vždy zaznívá: „Snad se už příště uvidíme tváří v tvář.“ Že se potkáváme online, je z nouze cnost. Cnost v tom smyslu, že touto cestou pro sebe můžeme alespoň něco udělat.
Co byste poradil mladým, kteří chtějí pracovat na svém duchovním životě? Měl byste nějaké základní rady, jak posilovat duchovní život?
To je těžké, každý člověk je jiný, každý má jinou cestu. Nedají se moc dávat univerzální pravidla. Hodně se dá čerpat z moudrosti církve, samozřejmě některé základní věci jsou dány, ale ta rozdílnost lidských duší je velká, i to je potřeba respektovat.
Forma kurzu Abeceda duchovního života se mi zdá dobrá, protože mladí dostanou v kostce praktický návod obohacený o ověřenou zkušenost tak, aby mohli sami začít zkoušet. Aby zkoušeli rozjímat, aby se zkoušeli modlit nad písmem, aby se zkoušeli zamýšlet nad uplynulým dnem. Odzkouší si tyto základní kameny duchovního života v oblasti modlitby. Potom jde o to získat pozitivní vztah k modlitbě, získat chuť se modlit, spolupracovat s Duchem svatým. To základní za ně nikdo neudělá – rozhodnout se pro pravidelnou modlitbu a vytrvat v ní.
Někdy si připadám jako trenér, který na suchu učí kraul. Dokud člověk neskočí do vody a nezačne plavat, tak ho nemůžu kraul naučit. Důležitým učitelem je Duch svatý. Ten člověka uvádí do modlitby, ten s ním komunikuje, když se modlí. Já můžu mladé vyzvat k modlitbě nebo je odvést z nějakých bludných cest, ale nemůžu je naučit pravidelné modlitbě. Pro ni už se musí rozhodnout každý sám.
Jan Kvapil