Provinciál Petr Vaculík: Náš vzor Don Bosco

By 2. 2. 2020 Novinky, Top

Provinciál Petr Vaculík na slavnost sv. Jana Boska při mši svaté ve Zlíně mluvil v kázání o 21. článeku Stanov SDB: Náš vzor Don Bosco. Kázání zde uvádíme v plném znění a pod ním najdete i zmíněný článek stanov.

 

Náš vzor Don Bosco

O Donu Boskovi existuje mnoho knih, filmů a pojednání. Máme také krátký hymnus na Zakladatele, který vytvořila mimořádná generální kapitula salesiánů. Najdeme ho v 21. článku salesiánských Stanov. Je to vlastně slovní ikona, vyznání synů, kdo pro ně byl a je jejich otec.

Hymnus obsahuje duchovní obraz velikého světce – osobnost, která strhovala, provokovala, vyzařovala a byla srovnatelná s velikány církve, jako je sv. Pavel, sv. Augustin, sv. Benedikt, sv. František z Assisi, sv. Terezie Veliká nebo sv. Ignác z Loyoly.

Pro Salesiánskou rodinu je Don Bosco otec a učitel:

  • JE OTCEM, protože je počátkem dvou základních skutečností – našeho charismatu a poslání. Charismatický zakladatel a otec nás uvádí do způsobu života lásky k Bohu, k lidem i k sobě. Tento způsob přitahuje svým půvabem, je sympatický a krásný. Poslání dává konkrétní smysl našemu životu a určuje cílovou skupinu pro otcovskou starostlivost – je to mládež, zvláště nějak opuštěná, ohrožená, znevýhodněná.
  • UČITELE máme jen jednoho – Krista. Don Bosco nás učí vnímavosti pro určité rysy Kristovy tváře, způsoby Ježíšovy pastýřské lásky a citlivosti.

Naší odpovědí na poznání daru, který nám Pán dal v otci a učiteli, je rostoucí poznání, věrnější následování a úcta. Poznání Dona Boska se děje ve třech rovinách:

  • V rovině historické musíme překročit rostoucí vzdálenost času a bariéru kultury, a tak vstupujeme do poznávání jeho ducha a jeho způsobu výchovy – preventivního systému.
  • V druhé rovině jde o praxi vztahů nejen k mladým, ale i mezi námi. Jde o praxi preventivního systému.
  • Ve třetí rovině jde o vztah úcty, lásky, obdivu, protože některé věci je možno vidět jen srdcem na tom, koho máme rádi.

To, co vyzařuje z Dona Boska, a to, co poznáváme, následujeme a obdivujeme, je ZÁŘIVÁ SOUHRA PŘIROZENOSTI A MILOSTI. V Donu Boskovi se spojují různé protiklady: něha a přísnost; inteligence a praktičnost; přímost a mazanost; svatost a ponořenost do světa; práce a kontemplace; poslušnost a svoboda; emotivnost a racionalita; hluboké přátelské vztahy a bytí zcela pro Boha; byl chudý a jeho rukama prošly miliony lir… Po celý život zůstal piemontským sedlákem, který uměl houževnatě pracovat, který se nevzdával před překážkami.

Zároveň byl vždy knězem, Božím člověkem plný daru Ducha svatého. Žil svou víru tak, jako by viděl Neviditelného.

Tyto dvě síly PŘIROZENOST A MILOST byly spojeny jediný cílem SLOUŽIT MLADÝM. „Neudělal krok, nepronesl slovo, nepodnikl nic, co by nebylo učiněno pro spásu mládeže. Ve skutečnosti mu neleželo na srdci nic jiného než starost o duše.“¹

Každý, kdo patří do rodiny Dona Boska, by si měl čas od času uvědomit, kdy se s ním setkal, čím ho oslovil, co pro něho znamená, a tak se vrátit ke své první lásce.

Provinciál Petr Vaculík


21. článek Stanov SDB: Náš vzor Don Bosco

V Donu Boskovi nám dal Pán otce a učitele. Poznáváme ho a následujeme, neboť v něm obdivujeme zářivou souhru přirozenosti a milosti. Byl plně člověkem, bohatě obdařeným ctnostmi svého lidu, a měl smysl pro pozemské skutečnosti. Jako Boží člověk hojně obdařený dary Ducha svatého žil tak, „jako by viděl Neviditelného“.² Tyto dvě stránky se spojily do jednoho životního projektu – sloužit mládeži. Přes překážky a námahy jej uskutečňoval s houževnatostí a vytrvalostí a s citlivostí velkodušného srdce. „Neudělal krok, nepronesl slovo, nepodnikl nic, co by nebylo učiněno pro spásu mládeže… Ve skutečnosti mu neleželo na srdci nic jiného než starost o duše.“³

1. a 3. Don Rua, dopis z 24. 8. 1894.

2. Žid 11,27.

Fotografie František Ingr, Člověk a Víra