Ve dnech 11. až 13. října 2019 se konalo pravidelné formační setkání koadjutorů, tentokrát opět po krátké době na Míčově.
Setkalo se nás 8: Mirek Palíšek, Tomáš Libeček Kubalík, Jakub Švanda, Luboš Indy Laža, Laďa Trubka Kopřiva, Michal Svoboda, Jenda Pomikálek a Pavel Lišák Liškutin. Byli jsme opravdu „Malé stádce“. Chyběli dva Jirkové (Woclavek a Zezula).
Setkání jsme zahájili v pátek navečer u ohně na zahradě, kde jsme se pomodlili breviář, něco povečeřeli a zbytek večera patřil vzájemnému povykládání, co zrovna kdo prožívá.
Sobota dopoledne patřila, již tradičně, brigádě na zvelebení místa, kde se nacházíme. Uklízeli jsme zahradu, sekali trávu, zeminu jsme čistili od kamenů a jiných „přísad“, co tom nepatřily.
Po výborném obědě jsme se vydali na odpolední procházku, v okolí sečské přehrady, která je na řece Chrudimce. Navštívili jsme zříceninu hradu Oheb a prošli si les v jeho okolí. Michal cestou sbíral houby, ze kterých pak večer udělal výborné jídlo.
Po návratu na Míčov již na nás čekal Vojta Glogar, pardubický ředitel, který měl pro nás mši svatou. Následovala již zmíněná večeře a po ní nás Laďa Kopřiva seznámil s novinkami z koadjutorského světa, které objevil při svém historickém bádání.
V neděli ráno přijel pan provinciál. Absolvoval s námi ranní modlitbu i zajímavou přednášku Ladi Kopřivy na téma „Don Bosco a svět práce. Zaujalo nás také Salesiánské desatero, jaké chtěl mít Don Bosco své salesiány:
- Kdo nechce pracovat, není salesián.
- Kdo není střídmý, není salesián.
- Kdo není chudý v praxi, není salesián.
- Kdo nemá srdce, není salesián.
- Kdo není čistý, není salesián.
- Kdo je tvrdohlavý a svobodomyslný, není salesián.
- Kdo není umrtvený, není salesián.
- Kdo nemá čistý úmysl, není salesián.
- Kdo nemá eucharistickou duši, není salesián.
- Kdo nemá v sobě lásku k Panně Marii, není salesián.
Před obědem jsme měli mši svatou a společné focení, aby mohl vzniknout další materiál do kroniky pro budoucí badatele 😊.
Po výborném obědě (mimochodem celý víkend se o naše žaludky vzorně staral Mirek Blonďák Palíšek – díky!) jsme uklidili chalupu a rozjeli do svých komunit, kromě ekonomů, kteří se přesunuli do Pardubic, aby následující den mohli absolvovat setkání ekonomů.
Bratři, díky za krásně prožitý společný čas!
Pavel Liškutin