Poděkování za 20 let Orientačních dnů

By 13. 3. 2020 Novinky, Top
Orientační dny formou zážitkových kurzů pomáhají školákům budovat dobré vztahy v kolektivu třídy a otevírat různá životní témata týkající se vztahů, vlastní budoucnosti a životních hodnot. Během jejich dvacetileté historie prošlo kurzy na 30 tisíc účastníků a k tomuto výročí vychází děkovné video.

 

Prostor, který Orientační dny vytvářejí, umožňuje školákům v doprovodu zkušených pracovníků přemýšlet o svých životních názorech, svobodně se vyjádřit k tématům, která je zajímají, učit se obhájit svůj názor před vrstevníky a zároveň jim naslouchat a respektovat odlišné názory.

Takto hodnotí význam kurzů ředitel ZŠ Integra Vsetín Libor Podešva: „Pro nás znamenají Orientační dny možnost pro děti z naší školy, aby hledaly orientaci a pevné body pro svůj budoucí život a to hlavně prostřednictvím zážitků a her. Jsou to dny, které jim dokážou otevírat oči a získávat přístup a postoje k hodnotám.“

Orientační dny oceňuje i pedagožka Gymnázia Zlín – Lesní Čtvrť Marie Sýkorová: „Myslím, že je to úžasný výchovný prostředek. Žáci a studenti zažijí naprosto jinou atmosféru, než mají ve škole. Děti mi při zpětné vazbě říkají, že jim tady bylo hrozně moc dobře. Třeba po dlouhé době si s nimi někdo tři dny povídal.“

Tři příběhy

Vedoucí Orientačních dnů Thomas Strohbach vysvětluje, v čem vidí smysl svojí práce:
„Dobře to ukazují tři příběhy: Pamatuji si jeden večer v kapli, kdy přišlo asi deset účastníků na večerní modlitbu. Zeptal jsem se, jestli se normálně modlí. ‚Ne, jen jsme se přišli podívat.’ Vysvětlil jsem jim, co to modlitba je, pomodlil se vlastními slovy a zazpívali jsme pár písniček. Druhý večer přišli zase. Pamatuji si dívku, která měla problémy s chůzí, chodila o berlích. Schválně jsme tehdy nastavili program tak, aby se mohla účastnit téměř všeho. Po kurzu nám napsala: ‚Chci vám moc poděkovat, teď už vím, že jsem taky důležitá.’ Na konci kurzu nám účastníci píší, jestli se něco naučili. Velmi mě zaujala následující odpověď. ‚Naučil jsem se, že každý člověk má svůj příběh. A až si ho vyslechnete, teprve potom uvidíte v člověku hlavně to dobré.’ Myslím, že tyto tři příběhy vystihují to, čím pro mě jsou Orientační dny. Miluj Boha a bližního jako sám sebe. Pokud budeme mít stále před sebou, aby se účastníci aspoň trochu potkali s Pánem Bohem a pokud více objeví sami sebe, což je podmínkou k tomu, aby mohli mít rádi i druhé, tak to má smysl.“

Koncept Orientačních dnů vznikl v 70. letech v Německu jako nový druh pastorace mládeže, kterým církev reagovala na rychle se měnící společnost a opouštění klasické formy náboženské praxe. Do České republiky přenesl tento koncept tehdejší ředitel Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Michael Martinek ve spolupráci s Andreou Dudákovou, později Schneiderovou. V roce 1999 uskutečnili ve Fryštáku prvních šest pilotních kurzů. Během následujících dvaceti let v rámci Orientačních dnů proběhlo dalších 1300 programů.

Jan Kvapil