Vítězem letošní ankety Dobrá kniha Katolického týdeníku se stal knižní rozhovor se salesiánským knězem a biblistou Ladislavem Heryánem U Božího mlýna, který s ním vedl publicista Josef Beránek.
Ladislav Heryán tuto anketu vyhrál vloni – a letos znovu ve vašem knižním rozhovoru. V čem tkví Heryánova výjimečnost, která tolik oslovuje?
Josef Beránek: Na samém konci našeho rozhovoru Ladislav prozrazuje, o čem bude jeho další knížka, a řekl bych, že tím vystihuje, v čem je kouzlo všech jeho textů: a sice, že ho láká ukazovat Boží existenci na životě lidí, i když oni sami o ní třeba ani nevědí.
Láďa lidem, s nimiž se setkává na besedách, při výuce i jinde, pomáhá zažít, že i když sami o sobě pochybují, Bůh o nich nepochybuje, že s nimi počítá. Že je to On, kdo se s námi chce setkat tam, kde právě jsme. Dost možná v jádru naší tužby po svobodě a po různém experimentování s ní je touha ujistit se, že Bůh s námi počítá.
Možná svou roli hraje i to, že se nebojí přiznávat svá selhání či pochyby. To u kněží nebývá obvyklé, protože přece mají být druhým vzorem.
Určitě. V tom rozhovoru je to patrné na mnoha místech, a přitom to nijak neubírá na významu a vážnosti toho, co Láďa říká. Vlastně nevadí ani to, že si občas, aspoň na první pohled, trochu protiřečí. A už vůbec ne, že na sebe prozradí leccos soukromého. Koneckonců nemá křesťanská opravdovost víc co do činění s autentičností než s naplněním nějakých obecných představ o svatosti?
Není Ladislav Heryán tak trochu českou variantou známého francouzského kněze Guy Gilberta?
V něčem asi ano, třeba ve stylu oblékání nebo v citlivosti (až upřednostňování) k lidem na okraji. Nicméně on sám se v knize tomuto srovnání brání. Poukazuje na to, že P. Guy Gilbert celý život obětavě působí mezi „problematickou“ mládeží. Láďa se systematicky věnuje pedagogické práci, byť je vedle toho doma v rozmanitých prostředích – od undergoundu přes marginalizované komunity a všelijaká občanská angažmá až po salesiánské aktivity.
Jan Paulas
