Skip to main content

Známé přísloví letošní iSEC více než překonal. Hlavním tématem tábora byla totiž kooperace, s níž souvisela i velká část programu a aktivit.

Atmosféra a duch

Tento ročník táhlo celých deset dní více jak dvacet lidí, a to nepočítám naše vedoucí. Sešla se znovu výborná parta a myslím, že každý z účastníků bude na tento tábor vzpomínat jenom s radostí. Vedoucí jsme měli, ostatně jako každý rok, super. Dokonce se mezi ně přidali i dva zahraniční – Leona ze Švýcarska a Jan z Německa. Ti pro nás připravili vlastní programy a přiblížili nám své rodné země. Variabilita programů byla opravdu široká a každý si tak mohl najít, co mu nejvíce vyhovovalo.

Za zmínku určitě stojí například beseda s hokejistou Matoušem Venkrbcem, který nám pověděl o své životní cestě, nebo program zaměřený na seberozvoj s důrazem na naše duševní zdraví. Na druhou stranu jsme měli také velkou možnost vyžití při spoustě venkovních a sportovních aktivit.

Velkou roli na iSECu hraje hudba a tanec, ostatně tančí se každý den a nejednou. Jako každý rok jsme měli i oficiální tanec. Nechybí samozřejmě snaha mluvit a zlepšovat se v angličtině, což tedy mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že se daří. Už jenom jak člověk ztratí takový ten strach z mluvení cizím jazykem, protože zde vás nikdo nijak nesoudí, ba naopak vám všichni pomohou a podpoří.

Tím se dostávám k jedné z hlavních předností tábora, kterou je jeho atmosféra a duch. Získáte tu mnoho nových přátel, a to nejen z řad dalších účastníků, a zažijete mnoho překvapení a samozřejmě zábavy. Jednoduše tento tábor je, troufnu si říct, opravdu pro každého, a proto já také mohu jen doporučit tento jedinečný zážitek.

Ondřej Kunt

Zdokonalovat se ve spolupráci

Letošní iSEC se konal v Klokotech u Tábora stejně jako před dvěma lety. Sešlo se nás celkem 31 a to 23 účastníků a 8 vedoucích, z toho 2 zahraniční (Leona ze Švýcarska a Jan z Malty). Při duchovním programu jsme řešili naše hodnoty a dary od Boha a celkovým cílem tábora bylo zdokonalit se ve spolupráci. Proto jsme byli rozdělení do skupin, ve kterých jsme často při programu pracovali.

Jednou z takových aktivit byla tzv. Big game, kde jsme si vyzkoušeli, jaké je to mít nějaké postižení (např. slepota, němota…) Další program byl zaměřen na spolupráci pod časovým pressem, který nám ukázal, zda dokážeme pracovat rychle a efektivně. A na konci tábora jsme pomocí Belbinova testu zjistili, jakou roli v týmu zastáváme.

Během deseti dní tábora nesměl chybět ani dvoudenní výlet s přespáním v přírodě nebo Relationship day (vztahový den) a Social day (sociální den), v rámci, kterého jsme vyrazili do sídla Charity Tábor a poslechli si, co vše dělají pro město a jeho obyvatele.

Obohacením pro nás byly prezentace od našich zahraniční vedoucích o jejich rodných zemích. A také přednášky o pobytech a dobrovolničení v zahraničí, konkrétně o vyměném pobytu a studiu v Americe a o přípravě na samotnou pomoc v rozvojových zemích.

Renata Brázdová, Elena Pavlišová

SADBA.org