31. leden, slavnost sv. Jana Boska, je příležitostí připomenout si našeho duchovního otce a zakladatele salesiánského díla.
Dona Boska můžeme poznávat skrze plody jeho práce, prostřednictvím jeho následovníků, z jeho textů, ale také z fotografií. Vizionářský kněz využíval čerstvý vynález – skříňový fotoaparát – a díky tomu ho máme dodnes zachyceného na 42 fotografiích, které byly pořízeny mezi lety 1861 a 1888. Don Bosco je prvním fotografovaným svatým a také jednou z nejvíce fotografovaných osobností své doby.
Výrazy tváře a gesta rukou k nám mohou promlouvat stejně silně, jako slova.
1861
První fotografie Jana Boska byly pořízeny v jeho 46 letech. To už měl dlouho jasno o svém poslání sloužit mladým, obzvláště těm nejchudším, jeho oratoř v Turínské čtvrti Valdocco se už značně rozrostla a už stál kostel sv. Františka Saleského. V tomto roce se Don Bosco stěhuje do nové ložnice, která mu slouží i jako kancelář a pokoj pro přijímání hostů.
Dvě fotografie, na kterých je Don Bosco obklopený svými chlapci, jsou snad těmi nejkrásnější a nejsilnějšími. Pořídil je v roce 1861 fotograf Francesco Serra. Jestli vám připadají strojené a strnulé, tak se nepletete. Tehdejší technika vyžadovala několik vteřin, po které museli fotografovaní zůstat bez pohnutí, jinak by byli na snímku rozmazaní. Chlapec Paulo Albera, který pózuje, jako by se zpovídal Donu Boskovi, se později stal jeho druhým nástupcem v čele kongregace salesiánů. Na moment focení vzpomíná, jak ho k sobě Don Bosco zavolal: „Paolino, pojď sem. Klekni si a opři čelo o moje, abychom se nepohli.“
1865
Další tři fotografie pochází z roku, kdy Don Bosco oslavil 50 let života.
1867
Tyto dvě fotografie byly pořízeny během pobytu Dona Boska v Římě. Několikrát navštívil hraběte Vimercatiho, který se během této doby natolik zotavil z těžké nemoci, že mohl vstát z postele a poobědvat se svou rodinou a Donem Boskem. Ten před svým odjezdem souhlasil s tím, aby byl vyfocen, když žehnal pánovi domu panu Pardinimu, jeho synovi a P. Francesimu.
1868
Tuto fotografii pořídil v Turíně Michele Rondoni. Strojenost, strnulost, smutný a útrpný výraz nemá mnoho společného s proslulou veselostí Dona Boska, ale je následkem nedávno prodělané nemoci.
1870
Dne 18. prosince 1859 úředně vzniká salesiánská kongregace, ale až po letech snahy, 1. března 1869, se tzv. Zbožná salesiánská společnost dočká církevního schválení. Na této první společné fotografie je Don Bosco se svými bratry salesiány.
1875 – 1877
V následujícím desetiletí se salesiáni fotografují společně s Donem Boskem ještě několikrát. Na té první, kterou vyfotil nejlepší turínský fotograf Michele Schemboche, je první salesiánská misijní výprava spolu s argentinským konzulem před svým odjezdem do Argentini v roce 1875. Don Bosco na fotografii předává Janu Caglierovi salesiánské stanovy, které papež Pius IX. oficiálně schválil o rok dříve.
1878
Na fotografiích, které pořídil Giuseppe Sartori, vidíme poprvé Dona Boska na kolenou, před křížem a soškou Panny Marie Pomocnice. Fotografie jsou důkazem, že Don Bosco nebyl jen vychovatelem svých kluků, ale také mužem modlitby.
1880
Další tři fotografie s podobnými motivy vyfotil již zmiňovaný turínský mistr Michele Schemboche. Třetí snímek, se šťastnou a pokojnou tváří pětašedesátiletého Dona Boska, je tou nejznámější a nejpoužívanější fotografií. S různými úpravami byla použita i při blahořečení a později svatořečení Otce a učitele mládeže.
1885
Od momentu, kdy se Don Bosco ujal prvního chlapce, uplynulo už 44 let. Fotografie, na které je obklopený několika desítkami mužů středního věku, je dokladem o plodech jeho práce. Všichni jsou to jeho bývalí žáci, kněží, následovníci.
Ze stejného roku pochází nezvykle všední fotografie od neznámého autora. Pohled upřený do očí, neutrální výraz tváře, na které už se podepsalo stáří, ruce nezvykle založené do sebe, jakoby jedna odpočívala podpíraná druhou, to vše k nám mimořádně silně promlouvá.
1886
Tyto tři snímky pořídil fotograf Gustavo Luzatti 16. března 1886 v Janově. Jednasedmdesátiletý Don Bosco se na nich zřetelně usmívá. Poprvé si ho také můžeme pořádně prohlédnout z profilu.
V tomto roce Don Bosco, na pozvání bohatých dobrodinců, uskutečnil dlouhou a náročnou cestu do Španělska. V zápiscích z té doby se často opakuje, že je k smrti unavený. Starý kněz už měl dlouhou dobu pověst svatého, lidé toužili se s ním setkat, dotknout se ho, přijmout od něj požehnání. Obzvláště v Barceloně byl doslova pohlcen davem. Po obědě v domě Luise Martí-Codolara sešla celá společnost na zahradu, kde je fotografoval Joaquín Pascual, synovec dobrodince. Don Rua a další dva spolubratři se sklání nad Donem Boskem, aby ho chránili před tísnícím se davem.
Na dalších dvou fotografiích z roku 1886 už je Don Bosco zřetelně unavený.
1887
Následující dva snímky pořídil fotograf Carlo Felice Deasti v Turíně. Na druhém je Don Bosco s misionáři odjíždějícími do Ekvádoru. Byla to skutečně poslední jím vyslaná misijní výprava. Zpráva o tom, že dorazili do cíle, se donesla k Donu Boskovi den před jeho smrtí.
1888
Don Bosco zemřel 31. ledna 1888 ve věku 72 let. Celý Turín držel smutek a naposledy se s ním přišlo rozloučit na 40 tisíc lidí. Posmrtné fotografie pořídil Carlo Felice Deasti.
S využitím fotografií z archivu Salesiánů Dona Boska a informací Salesiánské informační agentury ANS
sestavil Jan Kvapil