Skip to main content

SADBA odstartovala přípravu misijních dobrovolníků

Česká salesiánská misijní organizace SADBA každý rok vysílá dobrovolníky do vzdálených i blízkých koutů světa v rámci programu Adopce nablízko. Dobrovolníci během měsíční až roční služby pomáhají v salesiánských dílech, pracují s dětmi a mladými a především touto zkušeností sami osobnostně rostou. SADBA i letošní podzim zahájila roční kurz pro dobrovolníky – Cagliero – během kterého se účastníci připravují na dobrovolnickou službu v exotických zemí a zjišťují, jestli je to skutečně jejich cesta. Lestos SADBA vyslala tři dobrovolníky – Vojtu do Ekvádoru, Josefínu do Tanzánie a Adama do Mongolska.

Poslední říjnový víkend proběhlo první setkání budoucích dobrovolníků, kteří se přijeli dozvědět více o programu Cagliero. Sešli jsem se tentokrát v Brně Líšni a už u vstupu do střediska nás vítal tým a také „exáci“ (ex dobrovolníci).

Náš víkend jsme zahájili večeří a po ní jsem se seznamovali, hráli jsme hry, zjišťovali jsem navzájem o sobě různé informace, vyzkoušeli jsme i pantomimu. A také jsem se dozvěděli základní informace o kurzu Cagliero.

Další den jsme zahájili modlitbou a čekal nás nabitý program. Ex dobrovolníci nám představili země, které v rámci své dobrovolné služby navštívili a jejich povídání bylo prokládáno hrami a také tancem. Dozvěděli jsme se o afrických zemích, ale také o zemích Evropy, Asie a Oceánie, kam všude je možné vycestovat. A protože v sobotu bylo krásné podzimní počasí, vyrazili jsme po obědě na procházku, na kterou se k nám přidali další „exáci“ i se svými rodinami.

Odpoledne nás čekala aktivita nazvaná „Živá knihovna“. V menších skupinkách jsme si povídali o tom, co znamená být misijním dobrovolníkem, co vše příprava dobrovolníků obnáší. Také jsme si řekli něco o životě Dona Boska.

Večer nám „exáci“ představili další země, někteří se s námi spojili v on-line prostoru. Mě asi nejvíc zaujalo povídání Renči, o její službě v Ekvádoru a o postavení žen v ekvádorské společnosti. Večer jsme zakončili modlitbou a po modlitbě pro nás byla připravena čajovna s občerstvením a velkým výběrem čajů, z nichž některé měly velmi specifické názvy. Nejzajímavější byl čas s názvem „Pandí žrádlo“.

V neděli jsme slavili ve středisku společnou mši s místními farníky a po ní jsme si povídali o našich motivacích, ale i radostech a obavách z dobrovolné služby. Po společném obědě jsem se rozjeli do svých domovů a těšíme se na další víkendy.

Budoucí dobrovolnice Katka

Převzato ze stránek Adopce nablízko