Jak se potkali naši studenti

By 6. 9. 2020 Novinky, Top

Co je to?

  • Setkává se to jednou ročně.
  • Dá se to spočítat na prstech jedné, maximálně dvou ruk.
  • Má to kontakty na nejvyšších místech provincie.
  • Většinu salesiánského života to prožije v zahraničí.

Tak co, už víte?

No jsme to přeci my, mladí salesiánští spolubratři!

Jednou v roce na konci letních prázdnin se setkáváme na pár dní s vedením provincie na pokec a sdílení zkušeností z našeho dosavadního salesiánského života. Nejinak tomu bylo i letos, kdy jsme společně prožili téměř 3 celé dny na faře ve Vrahovicích (od středečního večera 26.8. do sobotního poledne 29.8.). Z ponoviciátu dorazili Dominik a Jakub Hoňkovi, z asistence Honza Rozsypálek a z teologických studií z Turína a Jeruzaléma Filip Mareš, respektive Vlastík Vajďák. Na chvíli jsme se spojili díky moderním technologiím i s naším spolubratrem Brandonem, který taktéž nastupuje na teologická studia do Turína.

A co si vzít na takové setkání?

Hlavně velkou míru trpělivosti, pozorneho naslouchání a hodí se dobrý nácvik v sezení na židli . Na každý blok jsme měli vyhrazené jedno téma a tak jsme se prošli po formačních vodách v cizině i v ČR, vypovídali jsme se ze zkušeností v apoštolátu v cizině před i po koroně, podebatili o našem duchovním životě, probrali jsme otázku financí, zapojení žen do formace i „chlastu“ ve formačních domech, posdíleli jsme se o bratrském životě v mezinárodních komunitách a jakým způsobem přistupují místní provincie k pastoraci povolání.

Takto jsme se dověděli od Vlastíka, jak to chodí v Jeruzalémě a jaký je znatelný rozdíl mezi hierarchicky a nehierarchicky uspořádanou kulturou – kultury spolubratří z Afriky a Asie oproti naši rovnostkářské středoevropské. Filip vyprávěl, jak přebral po Jendovi Fojtů starost o důležitou součást VPK na Crocette v Turíně, starost o sestřičky, které se starají o hygienu a praní prádla pro celou komunitu. Zastaví se za nimi na kus slova s čokoládou a když je příležitost, tak i s nějakou českou pálenkou, ale hlavně jim opětuje aspoň trochu jejich starostlivost. Na Honzu se valí v průběhu asistence byrokracie, protože jako pracovník v nízkoprahu ve Zlíně vyplňuje i některé výkazy klientů. Nakonec si Dominik s Jakubem zlehka postěžovali, že v klášterní, teda ve formační komunitě se počas COVIDu vlastně nic nezměnilo, neboť vyučující bydlí hned ve vedlejších pokojích.

A to se tam celé setkání jen sedí a poslouchá?

Naštěstí ne. Každý den byla příležitost se projít do Držovic a zpátky (cca 6 km), večer se opékaly klobásy, nebo ryby a v sobotu jsme se šli protáhnout na najvyšší horu Hané – na Kosíř.

A co teď?

Teď už nezbývá než se vrátit z chvilkové prázdninové zastávky ve Vrahovicích do formačních a studijních komunit a přát si další požehnaný akademický a pastorační rok.

Sám sebe se ptal a sám sobě odpovídal

Dominik Honěk

Salesiáni studenti

Sebrali odvahu a vydali se na cestu zasvěceného života. Teď studují a připravují se na to, aby se stali dobrými salesiány. My jim držíme palce a pomáháme jim pokrýt životní a studijní náklady, které se dohromady vyšplhají na 2 miliony korun ročně. Jde především o studium teologie v Římě a Jeruzalémě, studium filozofie v Žilině, studium italštiny, formaci ve Zlíně a v Popradě, pojištění, náklady na formační setkání a duchovní cvičení. Na dofinancování projektu potřebujeme od dárců sehnat každý rok 1 milion Kč.