Ignác Stuchlý poskočil směrem k blahořečení

Pátého listopadu 2019 se sešel poradní sbor teologů-konzultorů při vatikánské Kongregaci pro blahořečení a jednomyslně schválili dokument o hrdinských ctnostech Božího služebníka Ignáce Stuchlého (1869–1953). Je to druhý krůček k oficiálnímu prohlášení zakladatele českého salesiánského díla za „ctihodného“. Třetím krokem bude schválení kauzy od kardinálů téže kongregace.

  • Jako mladý salesián ještě před kněžským svěcením byl poslán do italsko-slovinské Gorici, aby spolupracoval s arcibiskupem a kardinálem Jakubem Missiou a dalšími salesiány, věnoval se mladým v konviktu sv. Aloise a podporoval salesiánská povolání v arcidiecézi.
  • Později se stěhoval do Lublaně, kde připravoval příchod salesiánů a významně se jako ekonom podílel na stavbě kostela Panny Marie Pomocnice v Rakovníku, dnes důležitého mariánského poutního místa.
  • Ve 20. letech 20. století byl náhle povolán do Itálie, aby doprovázel zhruba 20 českých salesiánských kandidátů na Moravu a vyslyšel tak volání mnohých po salesiánské přítomnosti v tehdejším Československu.

Po příchodu salesiánů do Fryštáku (1927) se neúnavně staral o ekonomické a výchovné zajištění prvních salesiánských domů (Fryšták, Ostrava a Praha). Roku 1935 se osamostatnila česká salesiánská provincie. Mezi lety 1927–1948 Ignác Stuchlý doprovodil k salesiánskému řeholnímu povolání na 200 salesiánů. Spolu se spolubratřími prožil drama druhé světové války a zrušení salesiánského díla v roce 1950.

Ignác Stuchlý byl nejen zakladatel „struktur“ salesiánského díla, ale především živým příkladem kontinuity salesiánské tradice, kterou načerpal od italských salesiánů v Turíně a v Římě, přičemž mimořádný vliv na něho měl nástupce Dona Boska bl. Michal Rua.

Svou vytrvalost a věrnost Bohu i Donu Boskovi osvědčil také v izolaci po roce 1950 v posledních letech života. Povzbuzoval tehdy mladé salesiány, aby se za žádných okolností nenechali zviklat od svého původního povolání a zůstali věrní Kristu a církvi.

ANS (Turín)

Více o Ignáci Stuchlém