Nemačkat nadoraz

By 12. 11. 2020 Slovo z karantény
Koncem srpna jsme s komunitou vyrazili na trnky do Kozojídek, kde má Liborův tata sádek s trnkama. Dal jsem si ráno kefír a v sádku mi to nedalo a okoštoval jsem pár nemytých trnek. Trhal jsem pak jen tak napůl, spíš jsem asistoval, moc mi to z jistých důvodů nešlo. Pár barelů jsme dali dohromady, Znorovjané nám pak darovali ještě asi tři nebo čtyři barely už předem naplněné. Dneska jsme dokvasili a chlapci odvezli kvas do pálenice, kde se děje to podstatné: pálení. Vlastně nevím, jak to celé probíhá, mohl bych to vygúglit, ale nechce se mi, to si může udělat každý. Chápu, že když „pálení“, tak se ten kvas musí nějak zahřát (vypálit), ale zase ne natolik, aby to „shořelo“. Po tom zahřátí vytéká ze systému nádob a nádobek čirá tekutina, která má prý nějaká procenta, a když to má ta správná procenta, tak to je prý ono. Kontroluje se to pak pitím, znalci přimhouří nad štamprlí oči a utěšeně říkají něco jako: Jó, ta píše! (U nás spíš: Hładí, hezky hładí…)
Když jsme u těch podzimních svatomartinských produktů, slivovica sa pálí, víno sa ake lisuje, mačká. Měli jsme v Praze-Kobylisích takovou otvírací myčku, vždycky se do ní po obědě naštosovaly talíře, na pár minut se ta plechová bedna zavřela a zmáčl se oranžový čudlík, který po pár minutách zezelenal. Někdy se to ale nějak zaseklo a čudlík ne a ne zezelenat. Zjistilo se, že se nesmí příliš mačkat a někdo nad myčku do výšky očí přidělal nápis: NEMAČKAT NADORAZ! Nejdřív jsem přemýšlel, co, nebo koho nemačkat nadoraz, protože jsem se tehdy cítil hodně mačkán a pochopil jsem to jako duchovní princip. Když totiž někoho ze svých nejbližších „mačkáte nadoraz“, můžete ho zlomit, přemáčknout nebo promáčknout tak, že už se nedá dohromady.
Tak jsme teď mačkáni kovidem, karanténou, zprávami ze všech stran o tom, kdo komu umřel, kdo se zase nakazil, co to dělá s cévami, jestli je na to dobrý česnek, nebo máme raději čekat na vakcínu. Horší ale je, když do toho presování mačkáme i my sami své bližní.
Když jsem se ale pak na ten nápis zeptal, řekli mi, že se to týká toho čudlíku, že si to nemám brát osobně.
(A nebojte, tu slivovici máme pro zaměstnance a dárce!)
Zdeněk Jančařík