Už je tu zase neděle, kolikátá už v karanténě? Tentokrát je to neděle Květná, „Palmová“. Jdeme s Ježíšem v zástupu, provázíme ho do Jeruzaléma, křičíme ze všech sil Hosana! Pořádně! Z plných plic! Ježíš tuší, že zítra budeme volat možná něco jiného, jede si netečně na svém oslíkovi, nedává najevo, že by mu dělalo dobře oslavování jeho jména, vítání krále. Tuší, jak je lidské srdce vrtkavé, ví o Petrovi i jeho kohoutovi a bere s sebou na cestu dokonce Jidáše. Všichni jsme nasáčkováni v tom jeho zástupu, zrádci i dobrodějové, zlodějíčci i matky Terezy, padouši a udavači spolu s věrnými osly, kteří s ním zůstanou do poslední chvíle pod křížem.
Někteří tvrdí, že ty dva zástupy (ten „hosanový“ a ten, co volal „Ukřižuj“) byly odlišné, že to byli jiní lidé. Spíš mám představu, že se lidé rychle nechali zmanipulovat, že je rychle přesvědčily celebrity tehdejšího chrámu a paláce – velekněží, Pilát a Herodes. Že prostě včera ještě volili doleva a dnes zase doprava. Skoro jak na fotbale, když váš oblíbenec nedá dvě penalty za sebou a ještě navíc simuluje – začnete pískat, kdykoli se dotkne míče: Fuj! Ukřižuj ho!
Nedejme se strhnout od Hosana k Ukřižuj. Zůstaňme s Ježíšem, i když to zrovna nic nepřináší, nenese. I když je teď na nějaký čas jasný loser, včerejší Ronaldo, ze kterého se stal přes noc takový Řepka.
A co myslíte, přijde i v karanténě na svátky?
Zdeněk Jančařík
