Hořící keř

By 30. 11. 20201 prosince, 2020Slovo z karantény

#slovozdruhevlny 43)

O víkendu jsme měli online duchovní obnovu pro mladé lidi. Je to uzavřená a zároveň otevřená skupina, můžou se během obnovy přihlásit a zase odhlásit, můžou mluvit, ale i mlčet, ve velkém plénu i v malých skupinkách, které vytváříme pomocí platformy ZOOM. Je to zajímavé setkávání, které má svá omezení (nemůžeme se tak úplně „vidět“, lidsky setkat, někdo má lepší kameru, někdo žádnou, někdo chce zůstat v anonymitě). Včera jsme nabídli dva signály k připravenosti mluvit ke druhým. Hvězdička před jménem znamenala Třeba se ozvu a promluvím, lomítko znamenalo Setrvám v mlčení. To se ale během setkání mohlo jedním kliknutím změnit. A tendence byla od „mlčení“ k „ozvu se“. Po chvíli se mladí začali hlásit o slovo a nacházeli krásná slova.

Tak nějak je to i s tím naším Bohem. Většinou se „stahuje“, skrývá svou tvář, vytváří prázdnotu, kterou může zaplnit zase jen Bůh. Nedává se nám zadarmo, uniká nám, vypíná lampičku u svého notebooku, občas si nasazuje neproniknutelnou masku. Pak se nám projeví třeba v bolesti naší duše, nebo ve zranění, které nám naznačí, že jest. Tehdy je třeba zout opánky.

Včera se při závodu F1 v Bahrajnu ocitl René Grosjean ze stáje Haas v ohni, jeho monopost se při nárazu do svodidel roztrhl vejpůl a zprostřed plamenů vystoupil po chvíli jako duch pilot F1 René G., který se nejen podruhé narodil („Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže vejít do království“), ale také se setkal, jak řekl, s andělem. Hořící keř.

Zdeněk Jančařík