(1837 – 1881)
svátek 13. 5.
”Radost je znamením srdce, které mnoho miluje Boha!
sv. Marie Dominika Mazzarellová
Marie Dominika žila v rodině, která se živila prací na vinicích. Museli hodně dřít, aby se uživili, byli chudí, ale hladem netrpěli. Marie byla nejstarší ze všech dětí a také byla velmi inteligentní a zároveň i fyzicky zdatná, takže strčila do kapsy nejednoho muže pracujícího s nimi.
Když jí bylo deset let, přijel do Mornese, kde žila, don Pestarino, který se později stal salesiánem. Don Pestarino byl pro ni duchovním otcem a obracela se na něj po celý život. Jistě se i díky němu prohloubil její vztah s Bohem, založil Asociaci Dcer Panny Marie Neposkvrněné, do níž v patnácti letech vstoupila, ale stále se věnovala práci na vinici. Bohužel, o dalších deset let později onemocněla tyfem. Bylo zázrakem, že nemoc přežila, ale nikdy již nebyla tolik silná jako dřív. Ptala se tedy Boha, co pro ni má teď.
Bůh pro ni měl tentokrát v plánu, aby se věnovala dívkám a učila je. Sama uměla jen číst, ale se svou kamarádkou Petronillou se naučila šít, založila dílnu, ve které pracovaly dívky z okolí. Zároveň se věnovaly jejich výchově. Byla to činnost v celku podobná té, co jinde v severní Itálii dělal Don Bosco. V roce 1864 do Mornese přijel, s Marií Dominikou opravdu shledali své principy natolik stejné, že jí don Bosco svěřil založení kongregace pro výchovu dívek, úkol, který již dlouho stál před ním.
A skutečně o pár let později Marie Dominika se svými spolupracovnicemi složila řeholní sliby do rukou Dona Boska a byla založena kongregace sester salesiánek, která se nazvala kongregací Dcer Panny Marie Pomocnice křesťanů. Ještě během jejího života se sestry rozptýlily do dalších zemí nejen v Evropě a dnes je najdeme na různých místech v celém světě.