(1915 – 1969)
nezávazná památka 8. 1.
”Aj keby som stratil môj život, nebolo by to márne, ak by sa aspoň jeden z tých, ktorým som pomohol, stal kňazom namiesto mňa.
bl. Titus Zeman
Titus byl malým chlapcem, když dal poprvé Panně Marii Sedmibolestné slib, že bude navždy jejím synem. Stalo se to poté, co se náhle uzdravil ze všech svých zdravotních problémů. Nikdo mu po uzdravení nedokázal rozmluvit studium na salesiánského kněze, i když se tato cesta zdála nemožná. Pocházel z chudé rodiny a měl devět sourozenců. Navíc byl příliš malý, aby ho přijali do školy. Byl však neústupný a všechny kolem sebe přesvědčil.
Roku 1940 byl vysvěcený na kněze. Na žádost představených vystudoval chemii a přírodní vědy, aby je mohl učit. Byl plný síly, radosti a pokory. Roku 1946 Titus vyučoval na univerzitě v Trnavě. Tehdy vládla komunistická strana, která odstraňovala náboženské symboly z veřejných míst. Titus, plný odvahy, se proti nim postavil, když chtěli zničit kříž v jeho třídě. Kvůli tomu byl vyhozen, ale jeho čin znamenal naději pro mnoho lidí.
Ač komunistický režim sílil a mnoho kněží bylo zavíráno, Titus se rozhodl riskovat svůj život a pomáhal bohoslovcům odcházet do Itálie, kde mohli dokončovat svá kněžská studia. Roku 1951 jej ovšem chytili a zavřeli. Měl být odsouzený k trestu smrti za vykonstruovaný čin špionáže a vlastizrady. Nakonec byl jeho trest zmírněn na 25 let tvrdého vězení. Po celou dobu byl mučený, zesměšňovaný a ponižovaný.
Titus vše snášel statečně, roku 1964 ho podmínečně propustili, ale komunisté ho stále sledovali a obviňovali. Zemřel roku 1969. Během svého života zachránil mnoho kněží, kteří díky němu dokončili studia v Itálii. Titus věřil, že bohoslovci, kterým pomohl, se jednou po pádu režimu vrátí na Slovensko a budou zde sloužit jako kněží, což se nakonec podařilo.