Blahoslavený Bronislaw Markiewicz

By 8. 11. 2018 Salesiánské nebe

(1842 – 1912)

nezávazná památka 30. 1.

 

Bronislaw Markiewicz se narodil v Haliči, v dnešním jižním Polsku. Jeho rodina byla chudá, měl deset sourozenců, on byl šestým v pořadí. Nejenom že se v dětství potýkal s hladem a chudobou, ve škole byl druhým pro smích kvůli tomu, že byl křesťan. Svou víru si ale uchoval, přihlásil se do semináře a v pětadvaceti letech se z něj stal kněz.

 

Byl rád s lidmi. Učil o Ježíši Kristu, hlásal víru vězňům, ale hlavně se věnoval chudým a mladým na okraji společnosti. Chtěl je učit nejen víře, a proto se rozhodl, že bude studovat pedagogiku, aby je mohl správně vést. Přihlásil se tedy do Turína k Donu Boskovi. Způsob, jak se salesiáni starají o chudé chlapce, ho oslovil a v roce 1887 se sám stal salesiánem.

 

Co nejdříve po věčných slibech chtěl odjet zpátky do Polska, aby mohl pokračovat ve své práci, ale představení mu to nedovolili. Vykonával tedy v Itálii různé činnosti – byl zpovědníkem, učitelem, asistentem, kaplanem. Jenže na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století vážně onemocněl, a tak ho Michal Rua poslal zpátky do rodného Polska.

 

V Polsku se jakoby zázrakem uzdravil. V roce 1892 se již znovu vesele staral o chudé a opuštěné mladé lidi. O pár let později odešel ze Salesiánské kongregace, protože chtěl a potřeboval žít myšlenky a principy Dona Boska radikálněji, aby mohl ostatním pomoci. Založil Společnost mírnosti a práce, kterou svěřil do rukou sv. Archanděla Michaela, aby všechny její členy a mladé lidi chránil od každodenního zla. Stejně jako Don Bosco, i Bronislaw Markiewicz vybízel mladé, aby měli v úctě eucharistii a Pannu Marii, ale i Archanděla Michaela.

 

Zemřel v roce 1912 a v roce 1921 byla církví uznána mužská větev jeho společnosti, v roce 1928 i ta ženská. Od té doby se nazývají kongregací sv. Michaela Archanděla. Dnes její členy, michaelity, najdeme v různých zemích na různých kontinentech.