Sociální síť Instagram válcuje nový projekt Bosco Boys. Boskovi kluci za měsíc získali závratných 20 tisíc sledujících, na 100 tisíc reakcí (sdílení, komentáře a srdíčka), jejich videa mají 2 miliony shlédnutí. Jak se tento salesiánský projekt digitální pastorace zrodil? Kdo za ním stojí? O tom jsme si povídali s Liborem Všetulou.
Proč vznikl projekt Bosco Boys, tedy salesiáni na Instagramu?
Už dlouho přemýšlím o sociálních sítích jako o „nových ulicích Turína“. Na sítích se dnes pohybují mladí lidé – žijí tam, baví se, hledají inspiraci. A jestliže povoláním nás salesiánů je být všude, kde jsou mladí, logicky bychom tam neměli chybět. Zajímavé je, že i generální kapitula salesiánů v roce 2025 se shodla na tom, že sociální sítě už nejsou jen prostředkem, ale misijním územím. Dokonce jeden z jejích závěrů pro provincie zní, že mají vytvářet týmy salesiánů a mladých, které budou tvořit obsah na sociální sítě. Je to místo, kam máme jako salesiáni jít a já jsem chtěl, abychom tam šli s lehkostí, byli srozumitelní, přitažliví. Takže Bosco Boys přesně naplňují tento směr – být na sítích, kde jsou mladí, a přinášet tam salesiánského ducha.
Jak to začalo?
V naší provincii se ta myšlenka formovala zhruba poslední dva roky. Nešlo přímo o nápad založit Instagram, spíš o obecnější koncept tzv. nadlokální pastorace, tedy že se budeme věnovat mladým nejen v místě, kde působíme. A tím jsme byli pověřeni já, Filip Mareš a Bošťa (Petr Boštík, pozn. red.).
Jestli někdo z čtenářů zaznamenal Bosco Boys na sociálních sítích, tak nejspíš viděl videa, ve kterých tři kněží dělají různé vtípky a tanečky. Co to je?
To jsou takzvané trendy, určitý žánr sociálních sítí, na kterém jsme postavili i náš profil Bosco Boys. Jsou to krátká, úderná, vtipná nebo absurdní videa s nějakým motivem, která se začnou šířit a lidé je různě napodobují a obměňují. No a my si vybereme nějaký trend a přetváříme ho do našeho církevního prostředí.
Uvedu příklad, aby čtenáři chápali, o čem mluvíme. Jeden trend sociálních sítí jsou videa, kde lidé parodují stereotypy o svých profesích. A vy jste to předělali do následující podoby – Stojíte před křížem v kolárcích a s vážnou tváří říkáte: „Jsme katoličtí kněží.“ Střih. Filip stojí ve sprše, stále v černé košili a kolárku, a zatím co na něj teče voda, říká: „A sprchujeme se pouze svěcenou vodou.“ Střih. Bošťa leží v kostele zakrytý peřinou, stále v černé košili a kolárku, a říká: „Bydlíme jenom v kostele.“ Střih. Ty zase místo deodorantu používáš kadidlo. Střih. Až pak dojde k odhalení, kdy stojíte venku, oblečení v civilu a říkáte: „Akorát že vůbec! Tak jediné, co je pravda, je, že jsem fakt katoličtí kněží, a to salesiáni. No a hledali jsme na sítích prostor, kde bychom našli zábavu, zamyšlení, vztahy, zkrátka takovou katolickou pohodindu. A tak jsme ten prostor prostě založili.“ K čemu podobná videa slouží?
Já tomu říkám virtuální oratoř. V salesiánské oratoři máš kalčo (stolní fotbálek), deskovky, různé hry – prostě aktivity, aby to mladé bavilo, kvůli kterým tam chodí a pak díky tomu navazují vztahy. Natáčení trendů na Instagram vnímám, jako to naše „kalčo“. Jsou to krátká, obvykle vtipná nebo absurdní videa, která mladé pobaví nebo zaujmou. A trendy nám pomáhají šířit zprávu, že nejsme jenom takoví ti vážní faráři, ale dokážeme se na svět i na sebe dívat s nadhledem. Pomáhají nám předat sdělení, že nejsme jenom mluvící hlavy s nějakými myšlenkami. Snažíme se, aby náš obsah dával smysl, aby to bylo autentické a zároveň přístupné. A ta odlehčená forma je pro to, abychom si získali pozornost. Algoritmy, na kterých fungují sociální sítě, dělají více viditelnými ty příspěvky, na které lidi hodně reagují. Je to jako lavina. To, co jsi popisoval, bylo naše první video a pomohlo nám získat 13 tisíc sledujících. A s natočením každého dalšího trendu to roste.
Co dalšího Bosco Boys na Instagramu tvoří?
Momentálně máme čtyři základní formáty příspěvků – Trendy, A proč?, Slůvko, Evangelium. O Trendech už jsme mluvili. Formát A proč? jsou otázky, které se můžou lidem honit hlavou, například: „Proč nemůžou mít kněží ženu a děti?“ Na začátku jsme měli vlastní sadu, teď už pracujeme s otázkami, které nám posílají naši sledující. Každé video má zhruba minutu, takže to není vyčerpávající, ale snažíme se, aby to bylo jednoduché, srozumitelné, úderné. Dalším formátem je Slůvko, taková volná myšlenka na začátku týdne, duchovní povzbuzení. Poslední formát je Evangelium – v pátek vydáváme krátké zamyšlení k nedělnímu evangeliu, obvykle na dvě až tři minuty. Ale neznamená to, že zůstaneme jen u těchto čtyř typů příspěvků. Naopak to budeme obměňovat, něco třeba zanikne, něco nového vznikne.
Kdy vznikli Bosco Boys?
To bylo na svátek Dona Boska. Na přelomu ledna a února 2025 jsme se sešli v Ostravě s větším týmem asi osmi lidí. Přemýšleli jsme nad tím, kdyby salesiáni zakládali instagramový účet, co by to bylo a jak by to mohlo vypadat. Tehdy se zrodil název Bosco Boys, že budeme tři a že to bude Instagramový profil, na kterém se budou objevovat různé formáty příspěvků.
Kdo všechno byl u zrodu Bosco Boys?
Nás tři už znáte – mě, Bošťu a Filipa. Opravdoví hrdinové tohoto projektu jsou právě Bošťa s Filipem. Protože oni sotva věděli, co to vlastně „Instáč“ je – natož aby ho používali! Máme dokonce videa, jak jim zakládáme jejich první profily. Vůbec nevěděli, do čeho jdou, ale prostě cítili, že by to mohlo být dobré, a řekli: „Jdeme do toho.“ Asi zahořelo jejich salesiánské srdce. To byl pro mě fakt silný moment. Hrozně si toho vážím.
Zapojili jste do toho i mladé? Neděláte to přeci sami, že?
Jasně. Hledali jsme kolem sebe mladé, které by to zajímalo. Takové, kteří vidí smysl v tom dávat na sociální sítě obsah, který nese hodnoty, ale zároveň není jen vážný – spíš pestrý mix, který má hloubku i nadhled. Zároveň jsme chtěli, aby to byli mladí, kteří žijí s Bohem, protože Bosco Boys od začátku chápeme jako duchovní aktivitu. Na našich víkendech se za to hodně modlíme a rozlišujeme, kam to vést. My sami nevíme, jak přesně to celé bude vypadat, takže necháváme Bohu opravdu velký prostor. Proto chceme, aby náš tým byl zakotvený ve víře. A pak jsme samozřejmě hledali mladé, kteří se v online světě pohybují, rostou v něm, přinášejí nápady, které by nás samotné často ani nenapadly.
A koho jste našli?
První jsme oslovili Jirku Váchu, je to kamarád, byl salesiánský novic, takže zná ten kontext a zároveň se dobře vyzná na sociálních sítích. Potom jsme přizvali Ráďu – šestnáctiletou studentku z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži, ta přivedla spolužáka Sebu. A pak je tam Bája, která se, mimo jiné, pohybuje hodně ve chválovém prostředí. Jsou plnohodnotnou součástí Bosco Boys. Společně máme víkendová setkání, kde přemýšlíme nad obsahem, plánujeme příspěvky na Instagram, zkoušíme, natáčíme. Také nám pomáhají stříhat a připravovat jednotlivé příspěvky.
Koho chtějí Bosco Boys na Instagramu oslovit?
Primárně mladé lidi do 25 let. Ale víme, že Instagram trochu zestárnul. V číslech vidíme, že nás nejvíc sleduje skupina od 25 do 35 let. Ale to vůbec nevadí. Každý, kdo na síti zachytí náš svěží salesiánský vítr, je pro nás důležitý. A na jakou sociální skupinu cílíme? První prototyp je naštvaný teenager, kterého rodiče nutí chodit do kostela. Druhý prototyp je mladý člověk, který do kostela nechodí, ale je otevřený – zajímá se, přemýšlí, něco ho na víře láká. A třetí prototyp je mladý člověk pevně zakotvený ve víře, žije z víry a rozhodl se následovat Krista. Všechny tři najdete v našem týmu a dohromady nám krásně pokrývají celé spektrum mladých, které chceme oslovit. Samozřejmě se to v praxi prolíná, není to tak striktní, ale tyto nálepky nám pomáhají přemýšlet, komu vlastně vstupujeme do života.
A zdá se, že jste vstoupili do života tisíců mladých lidí. Jaký byl ten první týden, když sledujících Bosco Boys začalo přibývat po tisících?
Upřímně – vůbec jsme nečekali, že to bude mít takový ohlas. Původně jsem si myslel, že bychom mohli mít deset tisíc sledujících za několik měsíců. Nakonec jsme ten cíl překonali za sedm dní! A pořád to roste, každý den přibývá několik set sledujících.
Co ti běží v hlavě, když se díváš na ty statistiky?
Úžas. „Wow, Bože, ty jsi borec.“ Protože se děje něco, co nás přesahuje. Bylo to skoro neuvěřitelné.
Je pro Bosco Boys inspirací i Duch svatý? Čerpáte z modlitby?
Hele, já tohle vnímám dlouhodobě. Kdybych to měl říct těmi zbožnými slovy, cítím povolání být na sociálních sítích. Jak jsem říkal, je pro nás důležité, aby náš tým tvořili lidé žijící z víry. Máme modlitební zázemí ve Volontáriích Dona Boska, opakovaně jsme je žádali, aby se modlili za projekt Bosco Boys. A vlastně to vidím i u členů týmu – přednášíme naše plány před Hospodina a snažíme se rozlišovat, kam nás vede.
Budete chtít Bosco Boys posunout někam dál, nebo to skončí u někdy vtipných, jindy obohacujících videí?
Koncept Bosco Boys je postavený na třech úrovních, nebo spíš třech stupních zapojení. První úroveň jsou Sledující. To jsou lidé, kteří nás prostě sledují, reagují, dávají srdíčka, komentují, sdílejí. A to je super. Každá taková reakce znamená, že ten obsah s někým rezonuje. Druhá úroveň je Aktivizace. Tu plánujeme spustit teď o adventu. Chceme tvořit obsah, který lidi zapojí i mimo displej – v jejich každodenním životě. Například formou výzev, nebo aktivit, které se vážou k liturgickým obdobím – advent se k tomu krásně hodí. Chceme, aby to lidi trošku vtáhlo do dění, aby měli důvod udělat něco víc než jen sledovat. Třetí úroveň bude Setkání. To je náš sen. Chceme, aby jednou z těch online interakcí vznikla skutečná setkání naživo. První taková akce by mohla být na jaře kolem Velikonoc – máme zamluvený Fryšták, kde bychom chtěli udělat první Bosco Boys meet up. Cílem je, aby se lidé zvedli od displejů, potkali se tváří v tvář, vznikly vztahy. Protože tam se dějí ty skutečné věci. Takže to jsou ty tři úrovně – Sledování, Aktivizace, Setkání. Ale zatím vytváříme komunitu, budujeme značku, tvoříme obsah.
Dostáváte od lidí nějakou zpětnou vazbu?
To jsou ty srdíčka a sdílení, ale od začátku nám lidi píšou taky komentáře. Odpovídáme jim veřejně, můžou to číst i ostatní, a tak se dovědět hlubší informace o té dané otázce. A taky dostáváme soukromé zprávy a stále jich přibývá. Lidé nám píšou věci, které opravdu řeší a vnímám jako jeden z našich úkolů s nimi komunikovat a pomoci jim individuálně.
Bosco Boys naplňuje poslání salesiánů být mezi mladými na sociálních sítích. Je to tedy vaše práce. Ale je to i zábava? Baví vás to?
Tohle je zásadní. Budeme to dělat do té doby, dokud nás to baví. Radši něco nedělat, než to brát mechanicky. Proto máme víkendová setkání, která jsou pracovní, ale zároveň si užíváme společný čas.
Co projekt Bosco Boys dává tobě osobně?
Jednak tím uskutečňuji dlouhodobý pocit, že salesiáni by měli být na sociálních sítích, cítím, že něco důležitého vzniká. Pak je to spolupráce se spolubratry salesiány. Společnou práci máme ve stanovách, ale reálně se moc často neděje, že by více salesiánů pracovalo na jednom projektu, natožpak s mladými. A tady se to děje. Bez mladých by to nešlo, jsou klíčovou součástí projektu.
Jan Kvapil, Patricie Kosíková