V sobotu 30. dubna 2022 skončila ve Fryštáku provinciální kapitula Salesiánů Dona Boska. Dvě kola, lednové a dubnové, ukončilo společné setkání salesiánů, závěrečná řeč provinciála P. Martina Hobzy, mše svatá, oběd a růženec ve fryštáckém kostele.
Už tradičně je kapitula rozdělena na dvě části, v té první se „předvaří témata“, která se v té druhé dotáhnou do konce a závěry pak pošle provinciál do Říma ke schválení. Tentokrát nevznikl žádný závazný dokument, do Říma půjdou pouze pravidla života a hospodaření SDB, na kterých se všichni delegáti kapitule vlastně jednomyslně shodli. Čím jsme se tedy skoro 10 dní zabývali? Především zásadními tématy, které chceme rozvíjet v jednotlivých komunitách, a to:
- přednostní zaměření na chudé
- formace a formace sdílená s laiky
- evangelizace
- misie
V první části kapituly (17.–21. ledna) byla věnována především přehledu jednotlivých komunit. Jednotliví zástupci 14 komunit, včetně té bulharské, prezentovali svou práci, zaměření a poslání. Provinciál spolu s moderátorem kapituly Petrem Boštíkem pak předložili zadání celosvětové generální kapituly, což jsou už zmíněná čtyři kritéria, podle nichž máme poměřovat svůj život a práci.
Druhé kolo jednání nezačalo přímo zasedáním, ale malým putováním, kdy jsme přejeli z Fryštáku do Zlína a každému salesiánovi byl „přidělen“ jeden mladý, s nímž jsme probírali jeho i naše povolání a život. To jsme zakončili společnou modlitbou a focením s mladými v kostele na Jižních Svazích.
V druhé části kapituly (26.–30. 4.) jsme schvalovali revidovaná Provinciální pravidla a Směrnice pro hospodaření komunit. Pak jsme se věnovali jednotlivým prioritám, z nichž asi nejmenší prostor dostalo naše misijní působení. Je to s podivem, protože na celoprovinciální bázi se poměrně intenzivně věnujeme vysílání dobrovolníků do celého světa a propagaci našich misií ve světě. Zároveň stálou pozornost zaměřujeme na českou misii v Bulharsku.
Novou dimenzi dostalo naše jednání o chudé mládeži také kvůli dobyvačné válce vedené Ruskem na Ukrajině, protože také v našich domech našlo útočiště hodně ukrajinských uprchlíků, kteří jsou často mimořádně chudí, frustrovaní a bez jasné perspektivy.
Už samozřejmou součástí kapituly jsou neformální setkávání po obědě i po večeři, „kuloáry“, kde se nenápadně „kují pikle“, ale také alternativní nebo spontánní modlitby. Nechyběly ani sportovní aktivity – nemalá část salesiánů začala v covidových časech rekreačně běhat a je to vidět i na našich tělesných proporcích. Rozloučili jsme se společným hodnocením kapitulních jednání, z nějž vyplynulo to, co provinciál Martin Hobza zdůraznil také při závěrečné mši: spolu s Ježíšem jsme na jedné lodi – chceme žít a pracovat společně pro chudou a opuštěnou mládež, a přestože nás početně ubývá, nevzdáváme to a spolu s laiky jdeme dál. I příští kapitula bude nejspíš ve Fryštáku, protože tamní zázemí – ubytování, kavárna i kuchyň – nemají v našich domech obdoby.
Zdeněk Jančařík