V pátek 3. května navečer jsme se sešli v žilinském domě. Z České republiky nás přijelo osm koadjutorů (koadjutor=salesián, který není kněz) a byl s námi náš provinciál Martin Hobza. Ze Slovenska se sjelo 15 koadjutorů, společně s provinciálem a delegátem pro formaci.
Z naší provincie chyběl jen Tomáš Libeček Kubalík, který byl na výjezdním pracovním pobytě „exteriéry“ se školou, kde učí (Střední průmyslová škola sdělovací techniky) a Marcos Cia, jemuž přijela do Bulharska maminka z Argentiny.
Slovenští spolubratři připravili výbornou večeři. Po ní jsme měli domluvenou on-line schůzku s bývalým hlavním představeným Pasqualem Chavezem, který nám hovořil o identitě salesiána koadjutora.
V sobotu po ranním rozjímání a modlitbách jsme posnídali a přemístili jsme se do asi 50 km vzálené osady Butkov (blízko hranic s ČR), kde byl v areálu lomu vztyčen asi osmimetrový kříž a vybudována skalní svatyně Božího Milosrdenství. Příchod do tohoto poutního místa je lemován krásnými zastaveními křížové cesty. Byla sobota a potkali jsme tu několik česky i slovensky mluvících skupin. Prohlédli jsme si toto místo a měli v lese, který sousedí s touto svatyní, mši svatou, kterou celebroval český provinciál Martin.
Na oběd jsme se vrátili do Žiliny. Po obědě nám slovenský spolubratr P. Pavol Grach hovořil o historickém pohledu na salesiána koadjutora z roku 1928, o aspektech zasvěceného života dnes a o salesiánské pastoraci, jako výchově ke svatosti včera a dnes. V rámci své přednášky se vrátil k homílii papeže Františka k zasvěceným osobám, kterou papež pronesl 2. února.
Jako večeři jsme měli připraveno rožnění, během kterého nám Kuba Švanda ukázal svou motorku, na které přijel.
Po večeři nám Laďa Kopřiva připomněl některé životopisné události kardinála Trochty, který letos slaví kulaté jubileum 50 let odchodu na věčnost. V neděli jsme měli oddělená setkání, kdy spolubratři každé ze dvou provincií řešili své věci. Potom následovala mše svatá, kterou celebroval slovenský provinciál Peter Timko v kapličce Střední odborné školy Josefa dělníka.
Následoval oběd se spolubratry obou žilinských komunit, předání pamětních dárků a rozjezd domů. Děkujeme slovenským spolubratřím za pěkně připravené mezinárodní setkání!
Pavel Liškutin, SDB
