Prohlášení se týká jednání, kterého se v minulosti dopustil P. Josef Kopecký st. SDB. Předně chci vyjádřit upřímnou lítost a omluvu všem, které jeho jednání přímo či nepřímo poškodilo. Dále chci zabránit neřízenému šíření informací jinými způsoby, chci nabídnout pomoc těm, kdo ji v souvislosti s touto záležitostí potřebují a oznámit, jaká opatření byla přijata.
Salesián P. Josef Kopecký st. působil v posledních létech jako výpomocný duchovní ve farnosti Sebranice u Litomyšle. V roce 2019 přišlo na vedení Salesiánské provincie Praha oznámení, že se v osmdesátých a devadesátých létech měl P. Josef dopustit jednání, spočívajícího v nepřípustných dotycích vůči nezletilým. Případ byl prošetřen podle závazných celocírkevních pravidel a zaslán do Říma. Koncem ledna roku 2022 přišel z Říma Dekret, kterým bylo P. Josefu Kopeckému st. zakázáno pobývat o samotě s nezletilými osobami mladšími 18 let a konat s nimi výchovnou nebo pastorační činnost. Biskupství královéhradecké dotyčného ke konci téhož měsíce uvolnilo ze služby výpomocného duchovního v diecézi. V květnu roku 2022 přišlo druhé oznámení podobné tomu prvnímu. Opět proběhlo řádné šetření a materiály byly zaslány do Říma. Protože rozhodnutí odtud stále nepřichází, rozhodli se provinciál i královéhradecký biskup zakázat otci Josefovi veškerou pastorační činnost. Navíc bylo rozhodnuto, že P. Josef opustí diecézi a bude žít v ústraní. Toto preventivní opatření bude v platnosti, dokud by z Říma nepřišlo jiné rozhodnutí.
V případě potřeby jsme připraveni nabídnout nebo zprostředkovat odbornou pomoc všem poškozeným. Pokud by byl někdo další, kdo by měl v minulosti s P. Josefem Kopeckým st. podobnou negativní zkušenost, vybízím ho, aby se nebál to oznámit. Kontaktní osobou je P. Marek Sklenář, mail: vikar@sdb.cz Další užitečné informace můžete najít na webu sdb.cz/prevence-zneuzivani,
V Praze dne 14. května 2023
P. Martin Hobza, provinciál salesiánů
Aktualizováno 26. 5. 2023
OTÁZKY A ODPOVĚDI v souvislosti s předchozím Prohlášením
Jak se dalo očekávat, zveřejnění Prohlášení provinciála salesiánů o P. Josefu Kopeckém, st. SDB (rok narození 1935) vzbudilo bouřlivou odezvu ze mnoha stran. Prohlášení se četlo také ve farnosti Sebranice při nedělních bohoslužbách a také v celém vikariátě Litomyšl. Při několika setkáních zástupců salesiánské provincie s farníky ze Sebranic a z litomyšlského vikariátu týden po vyhlášení zaznívaly dotazy, emoce a názory. Stále častěji přichází vyjádření k tématu a ke způsobu zveřejnění kauzy na adresu pověřené osoby P. Marka Sklenáře. Opakují se více méně stále stejné otázky a názory. Proto jsem se pokusil se na ty nejčastější odpovědět souhrnně:
Jaké máte důkazy, že obvinění jsou pravdivá? Jsou ti, kdo oznámení podali věrohodní? Řešila případy policie?
Jak bylo uvedeno v prohlášení, salesiánská provincie přijala dvě oznámení. První v roce 2019 a druhé v roce 2022. Při každém oznámení se jednalo o více než jednu poškozenou osobu. Šetření probíhalo po církevní linii. Postupovalo se podle aktuálních církevních směrnic. Byly vyslechnuty oběti, Josef Kopecký a další osoby, které v dané věci mohly podat relevantní svědectví. Na základě tohoto šetření došli vyšetřovatelé k závěru, že oznámení je věrohodné. Obětem bylo sděleno jejich právo nahlásit toto oznámení na policii. Oběti tuto možnost nevyužili a ani neměly zájem o zveřejnění kauzy a přály si zůstat v anonymitě. Věrohodnost potvrdilo i vedení Salesiánské kongregace v Římě a Dikasterium pro nauku víry. Z Říma přišlo příslušné rozhodnutí, kterým Josefu Kopeckému byl udělen zákaz pobývat o samotě s nezletilými a vykonávat pro ně pastorační službu po dobu tří let. Toto je úřední rozhodnutí, které po církevní linii uznává věrohodnost oznámení. Když přišlo v roce 2022 oznámení druhé, postup šetření byl stejný jako v prvním případě. Jednotlivé skutky se měly stát v poměrně velkém časovém rozmezí, některé oběti se nemohly vůbec znát, popis jednání je velmi podobný. Po druhém oznámení nemám ze své strany důvod pochybovat, že obvinění se zakládají na pravdě. Jak se k tomu vyjadřuje sám Josef Kopecký? V pondělí 22.5.2023 poslal některým svým známým svůj pohled:
Můj pohled
může být subjektivně zkreslený. Nedělám si nárok na objektivní pravdivost a správnost toho, jak to já vidím.
Vůbec nepopírám, že jsem se dopustil nepřípustných dotyků, z čehož jsem obviněn. Když jsem si při návštěvách rodin s dětmi hrál, různě je bral do rukou, měl je na klíně atd., tam takových nevhodných dotyků mohlo být i povícero. Nevzpomínám si ale na žádný aktuální projev v dané chvíli nějakého nemilého překvapení, nevole, zděšení atd., a to jak ze strany dětí, tak rodičů, přestože tyto moje aktivity probíhaly v přítomnosti ostatních členů rodiny, dětí a většinou i rodičů. Tragédie je v rozdílném chápání věci. Vůbec mě v dané chvíli nenapadlo, že to, co já jsem v dané chvíli nebral nějak vážně, mohlo druhou stranu hluboce zranit, což se mohlo výrazněji projevit třeba až později při nějakých dalších jiných životních nepříznivých zážitcích. Nynější společenské smýšlení a hodnocení je v této oblasti mnohem citlivější, než tomu bylo dříve.
Své přátele, kteří se mě zastávají a chtěli by mě obhajovat prosím, aby se vyvarovali různých projevů nevole či protestů vůči mým představeným, zvláště vůči panu biskupovi a panu provinciálovi. Církevní představení jsou dnes ve velikém tlaku. Jakmile se nějaká kauza, zvláště v oblasti zneužívání dostane na veřejnost, představení to musí hned radikálně řešit, protože jinak budou okamžitě obviňováni, že žalobu neřeší, nebo že kauzu zlehčují a zametají pod koberec. Viz současné neoprávněné napadání papeže Benedikta XVI. a dokonce i sv. Jana Pavla II. v této věci.
Nejlepší a nejúčinnější řešení, pomoc a podpora je v modlitbě. Bůh všechno vidí a má moc vše obrátit v dobré. Moc proto děkuji všem, kteří mě touto formou účinně pomáhají a snažím se jim to též podobně vrátit.
Jožka
Proč oběti podaly oznámení po tak dlouhé době a ne hned, když se jim to stalo?
Vyjádřím se v souvislosti s prvním oznámení, které je již uzavřené. Podle vyjádření Marka Drábka je průměrná doba nahlášení zneužití mezi 8 až 15 léty po zneužívání. Záleží na tom, v jakém věku se to stalo, v jakém vztahu byl pachatel vůči oběti a její rodině. V mnoha případech se jedná o zneužití osoby, která měla k pachateli velmi blízký vztah. Pachatel bývá člen rodiny nebo blízký přítel. Pokud se zneužití stane dítěti, bývá zmatené, neumí si to vysvětlit, je to v přímém rozporu s tím, co si o pachateli doposud myslelo. Nerozumí tomu, snaží se to vytěsnit, zapomenout. Na samotný skutek většinou neumí zareagovat tak, jak by si nezaujatý pozorovatel představoval. V lepším případě se poškozený začne pachateli vyhýbat, je-li to možné. Oběť mívá obavu svěřit se, protože by jí zřejmě nikdo z blízkých nevěřil, protože pachatel u nich bývá ve velké úctě a oblibě. Někdy se i stane, že se svěří svému vrstevníku – kamarádovi nebo kamarádce. Nicméně tito často neumí dát dobrou radu. V dnešní době je větší osvěta, je více příležitostí, kam se mohou oběti obrátit. Dříve tomu tak nebylo. Proč tedy oběť podá oznámení po létech? Bývá to často na základě nějakého podnětu. Dozvědí se o podobném případu, svěří se svému partnerovi nebo partnerce, mají děti ve stejném věku, ve kterém se jim to stalo… a to bývá spouštěč. Potřeba oznámení souvisí s tím, že poškozený člověk si nese zranění, se kterým by se chtěl vyrovnat a chtěl by žít normální život. Neřešený problém to ale neumožňuje.
Čeho se vlastně Josef dopustil? Kvůli nějakým „nepřípustným dotykům“ takový nepřiměřený postih?
Při sestavování prohlášení jsem spolu s dalšími velmi rozvažoval, jak skutek pojmenovat. Mohlo tam být napsáno, že se dopustil sexuálního zneužívání. Tento pojem je ale velmi široký, a abych zabránil představám, že se Josef dopouštěl pohlavního styku s nezletilými, tak jsem volil výraz „nepřípustné dotyky“. Překvapuje mě, že si pod tím někdo představuje pohlazení, objetí nebo posazení na klín. Výraz nepřípustné dotyky chce popsat takové chování, které byste v žádném případě nestrpěli, pokud byste děti měli, a někdo se jich tak dotýkal. Josef ve svém textu píše: Vůbec mě v dané chvíli nenapadlo, že to, co já jsem v dané chvíli nebral nějak vážně, mohlo druhou stranu hluboce zranit“. Hned v úvodu píše, že jeho pohled může být subjektivně zkreslený. Známe většinou Josefa jako dobrého člověka a salesiána. Pokud se dopustil zlého jednání, o kterém píši, pak i on sám se musel s touto situací nějak „vyrovnávat“. I v pachateli probíhají různé procesy, které některé věci mohou vytěsnit, popřít nebo zlehčit. V této oblasti prosím všechny, abychom se za sebe navzájem modlili, abychom byli schopní vidět svůj život pravdivě a pohledem víry, a na základě poznání litovat zla a činit pokání.
Proč nenecháte starého člověka na pokoji? Proč jste ho raději v tichosti nepřeložili na jiné místo, kde by bez veřejné „dehonestace“ mohl dožít svůj život?
Od vydání Dekretu v lednu 2022 žil dál Josef v komunitě Sebranice, aniž by zpovídal nezletilé a setkával se s nimi o samotě. Po roce, někdy kolem Velikonoc 2023, se začaly šířit v litomyšlském vikariátě zprávy o zneužívání ze strany Josefa a o tom, že se to nijak neřeší. Bylo nezbytně nutné dát veřejné prohlášení a spolehlivé informace. S prohlášením byli v předstihu seznámeni jak Josef Kopecký, tak oběti jeho jednání. Pokud se má volit mezi „zachováním dobrého jména“ pachatele a právem obětí na pomoc a spravedlnost, pak mají vždy přednost oběti. Také je důležité připomenout, že kněžské ustanovení v diecézi se oficiálně zveřejňuje, a proto i odebrání úřadu má proběhnout veřejně.
Proč se tedy oznámení a opatření neuskutečnilo již v roce 2019, kdy přišlo první ohlášení?
Podle tehdejšího úsudku převážil názor, že je třeba počkat na rozhodnutí z Říma. Také hrál roli Josefův věk a předpokládaná ojedinělost jeho selhání. Jednalo se o události před více než dvaceti lety a nepředpokládalo se, že by mohl být Josef pro někoho dalšího ohrožením. Dnes považuji tehdejší rozhodnutí za nesprávné, velmi ho lituji a omlouvám se za ně.
Co bude s Josefem? Kde bude v „ústraní“? Proč nemůže zůstat v Sebranicích?
Za současné situace jsme společně s ním došli k závěru, že jeho další setrvání v Sebranicích není vhodné. Josef Kopecký se 22. 5. 2023 přestěhoval do salesiánské komunity v Ostravě, kde bude žít se salesiány bez pastoračního pověření. Bude mít potřebné zázemí a péči. Není izolovaný, je možné být s ním v kontaktu. Opatření, která mu byla uložena, jsou zajištěna.
V Praze 23. 5. 2023 Martin Hobza, provinciál SDB