V úterý 14. září 2021 navštívil papež František Luník IX, vyloučenou lokalitu v Košicích, aby předal poselství pevné naděje pro všechny. Romskou komunitu utvrdil ve víře, že jsou v srdci církve, protože „nikdo se v církvi nesmí cítit mimo nebo daný stranou.“ Majoritní společnost vybídl k uvědomění si, že Bůh si nás přeje „každého jiného, ale všechny sjednocené kolem Něho. Pan nás vidí spolu.“
Už ráno byli chlapci z Luníku se dvěma salesiány vítat papeže při cestě z letiště s italským nápisem „Benvenuto Francesco da noi“ (Vítej, Františku, u nás). Nechyběla slovenská, vatikánská a romská zástava. Alespoň tam, protože během oficiálního programu nebyly zástavy dovoleny.
Svatý otec František přišel na Luník IX na jednoduché pódium, které zdobil jen design květů z kreseb místních dětí, přesně minutu po šestnácté. Vítalo ho mohutné volání „Amaro papež.“ Přes 2000 přítomných, přes 150 novinářů a několik stovek členů různých bezpečnostních složek byli svědky nevídané společné radosti z přítomnosti papeže.
František si nejprve vyslechl krátký pozdrav salesiána Petra Bešenyeie, který představil historii práce s Romy na Slovensku i na Luníku a dvě svědectví. Ve své promluvě potom papež vyzdvihl svědectví Jána Hera s manželkou, „jak konkrétnost společného života může zbourat mnoho stereotypů, které se jinak zdají být nepřekonatelné.“ Ocenil – i pohledem a úsměvem – také svědectví mladé rodiny Nikoly a Reného s dětmi Filipem a Šimonem. „Pomohli jste nám: váš příběh lásky se narodil zde a dozrál díky blízkosti a povzbuzení, které jste dostali. Cítili jste se posílení a chtěli jste práci; cítili jste se milováni a vyrůstali jste s touhou dát svým dětem něco víc.“ Nebo, jak řekl dále papež, „kde je péče o osobu, kde je pastorační práce, kde je trpělivost a konkrétnost, tam přichází ovoce. Ne hned, časem, ale přijde.“ V jeho slovech zazněla silná naděje: „Cesta ke klidnému soužití je integrace. Je to organický, pomalý a vitální proces, který začíná vzájemným poznáním, trpělivě pokračuje a dívá se do budoucnosti. A komu patří budoucnost? Dětem. Ony nás mají zorientovat: jejich velké sny se nemohou zlomit o naše bariéry. Chtějí růst spolu s ostatními, bez překážek a zabraňování. Zaslouží si integrovaný a svobodný život.“
Z úst papeže zazněly i slova konkrétních díků za věnování se „bratrům a sestrám“ – nejen – z romského prostředí: „Drazí kněží, řeholníci a laici, milí přátelé, kteří věnujete svůj čas tomu, abyste svým bratrům a sestrám poskytli všestranný rozvoj, děkuji! Děkuji za veškerou práci s těmi, kteří jsou na okraji. Myslím i na uprchlíky a vězně.“
Následující slova papeže Františka, která zazněla na Luníku, kde ho na dvoře salesiánského domu přivítala celá místní komunita a také provinciál don Peter Timko, jsou přímou výzvou ze strany 266. Petrova nástupce: „Děkuji, don Peter (Bešenyei – pozn. red.), za to, že jste mi řekl o pastoračních centrech, kde neděláte sociální asistenci, ale osobní doprovázení. Děkuji vám salesiáni. Pokračujte na této cestě, která nevytváří iluzi, že může dát všechno a hned, ale je prorocká, protože zahrnuje nejmenší, buduje bratrství, zasévá klid. Nebojte se vyjít vstříc marginalizovaným. Zjistíte, že jdete vstříc Ježíšovi. On vás očekává tam, kde je křehkost, ne pohodlí; kde je služba, ne moc; kde jde o vtělení se a ne o potěšení. Tam je On.“
Salesiáni Dona Boska pastoračně působí mezi Romy na sídlišti Luník IX v Košicích od července 2008 a převzali i odpovědnost za výstavbu komunitního centra. První část, kostel Vzkříšeného Krista – místo setkání Romů s Bohem, ale také mezi nimi navzájem – posvětili 30. října 2010. Druhá část – mládežnické středisko, které nabízí kulturu, volnočasové aktivity a podporuje přátelství a naději – bylo dáno do užívání místním obyvatelům v roce 2012. Aktivity, které salesiáni na Luníku IX nabízejí, mají přispívat k lidské a duchovní zralosti místních Romů.
Dvouhodinový přípravný program i celé setkání s papežem sledovaly nejen stovky registrovaných účastníků, ale další stovky místních obyvatel z okolí. Ještě dopoledne celebroval pro přítomné a ve Společenství asi 40 kněží, mši salesián biskup Vladimír Fekete, Apoštolský prefekt Ázerbájdžánu. Velký sbor už při eucharistii i v odpoledním programu vytvořil písněmi radostnou atmosféru očekávání, kterou po odchodu papeže vystřídalo večer pro Luník IX netradiční ticho. Romové prožívali velkou vděčnost. Papeže ostatně viděly například i tři uklízečky, které během dne měly službu v místní základní škole, kde bylo tiskové středisko a jedna z dobrovolnic na jejich otázku, zda by i ony mohly vidět papeže, je s odvahou přivedla přímo na okraj koridoru pro novináře, s dobrým výhledem. Jistě ony – prosté ženy z Luníku IX – i mnozí účastníci i organizátoři společně prožívali to, co papež vyjádřil na závěr i romsky – „Palikerav! Děkuji.“
Don Peter Bešenyei po odchodu papeže z Luníku IX vyjádřil své bezprostřední pocity slovy: „V každém jednom z nás je teď hodně emocí. Jsou to chvíle velmi vzácné. Projev, který měl papež – osobně se budu k němu vracet, abych dokázal hlouběji prozkoumat a pochopit poselství, které nám Svatý Otec přinesl.“
Převzato ze stránek Salesiáni.sk
Fotografie: Anička Guthrie, Člověk a Víra
