Jak bývá našim zvykem, jednou za dva roky míváme setkání společně se slovenskými koadjutory. Letos bylo hostitelství této akce na české straně. Na přelomu dubna a května jsme se tedy setkali v kolébce českého salesiánského díla – ve Fryštáku.
Českých spolu-bratří bylo jedenáct, včetně končícího provinciála a ze Slovenska přijelo třináct spolubratří včetně delegáta pro formaci a nastupujícího provinciála.
V den příjezdu (čtvrtek) jsme se sešli na večeři. Po ní jsme slavili v místní kapli nešpory a následoval neformální bratrský večer, během něhož jsme si mohli popovídat, co je u nás nového, protože jsme se už dlouho neviděli.
Druhý den (pátek) jsme po ranních modlitbách a snídani odcestovali se svým průvodcem Lubošem (Indiánem) do nedalekého poutního místa Provodov – Malenisko, kde jsme prožili trochu duchovního ústraní a trochu sdílení během vycházky v místní přírodě. 
V poledne jsme slavili mši svatou, během níž se k námi připojili mnozí další poutníci. Přede mší nás pozdravil bývalý spolubratr Martin Mališka, který toto krásné poutní místo spravuje. Zakončili jsme obědem v místní provodovské restauraci a poté jsme se přesunuli na další místo: do našeho kostela na Jižních Svazích ve Zlíně. Místní salesiáni nás pro-vedli svým dílem a odpovídali na naše všetečné dotazy. Toník nám napekl výborný štrůdl, který se skvěle hodil k odpolední kávě. Navečer nás Kuba provedl fryštáckým domem a ukázal i skrytá místa, která běžný návštěvník neuvidí. 
Samozřejmě jsme nemohli vynechat místní muzeum Staříčka – P. Ignáce Stuchlého. Ho a další spolubratry, kteří nás předešli k Pánu, jsme později navštívili na místním hřbitově.
Někteří zavzpomínali, jak se jezdilo na malém motocyklu Pionýr, když nám Kuba představoval svůj motokroužek. 
Na zahradě nám Kuba připravil výborné rožnění. Večer jsme poděkovali končícímu českému provinciálovi Martinovi.
Třetí den (sobota) byla v režii Vladimíra, který nás provázel místy, kam kroměřížští spolubratři jezdí s učni, o které se starají ve svém internátě. První místo byl u Loveckého zámečku Polesí Kroměříž, kde se učni učí zacházet s motorovou pilou a studuji další činnosti, které jako budoucí lesáci musí dostat do krve.
Další zastávka byla v Chropyni, kde se učni seznamují s opravováním nejen zemědělských strojů a věcí s tím spojených. Na tomto místě Arcibiskupské lesy a statky provádějí známé aukce dříví. 
Další zastávka byla přímo v Kroměříži, kde nám Laďa ukázal (z venku) Střední odbornou školu svatého Jana Boska, kde učni nasávají teoretickou část své přípravy na život. Zahlédli jsme i nedalekou osmipatrovou budovu. V jejím jednom patře salesiáni provozují internát. Na oběd jsme se posilnili v Restauraci Sladovna Kroměříž. Pak jsme si v centru Kroměříže prohlédli zajímavosti v blízkosti arcibiskupského zámku. Například Octárnu, kde prožil své mládí národní umělec Max Švabinský, velmi zajímavou stálou expozici Karla Kryla, která byla v prostoru plném emocí, zámeckou zahradu a další. 
Následovala mše svatá u sester Vincentek na Malém valu. Při zpáteční cestě do Fryštáku jsme navštívili velmi známý židovský hřbitov v Holešově s přilehlou starou tzv. Šachovou synagogou.
V poslední čtvrtý den našeho pobytu (neděle) jsme po mši svaté měli oddělený program (zvlášť česká a zvlášť slovenská strana). Následoval závěrečný oběd, po kterém jsme si vymělnili navzájem upomínky a dary a už nastalo loučení a rozjezd domů.
Děkujeme všem, kteří toto mezi-národní setkání připravili.
Pavel Liškutin, SDB
