Jubilejní 10. pouť Salesiánské rodiny za povolání

By 29. 7. 2020 Novinky, Top

Poutníci Salesiánské rodiny se vydali už po desáte na pěší a cyklo pouť. Tentokrát objevovali poutní místa Znojemska a podělili se s námi o své zážitky.

Znojemsko, 16. – 19. července 2020

Letos se pouti zúčastnilo 34 poutníků ze Salesiánské rodiny a její příznivci, což je největší účast v celé desetileté historii. Bydleli jsme v bývalém dominikánském klášteře ve Znojmě a na přilehlé faře.

Ve čtvrtek ráno jsme začali, jak se sluší a patří, mší svatou v přilehlém kostele Povýšení sv. Kříže, kterou sloužil P. Zdeněk Demel, t. č. pěší poutník. Jako jediný salesián, který se účastnil letošní poutě, nám celou dobu kromě duchovní podpory dával také kapky Strenny 2020 – Dobří křesťané a poctiví občané. Tímto nás vlastně doprovázel i hlavní představený.

Vyjeli a vyšli jsme duchovně posilněni jihozápadním směrem krásnou krajinou (Šobes byste měli všichni vidět) a sešli a sjeli jsme se u kaple Panny Marie Bolestné v Popicích. Pomodlili jsme se, dostali jsme S-kapky a přesunuli se na oběd. Po obědě jsme pokračovali další cestou, kousek i do Rakouska a zpět do Znojma. Večer jsme měli společné seznamování, promítání fotek z minulých poutí a vzpomínání.

V pátek hned ráno se vydali pěší Svatoklementskou naučnou stezkou do Tasovic. I cyklisté se tam vydali, ale samozřejmě delší cestou, která vedla přes Slup, kde jsme se v kostele pomodlili růženec. V Tasovicích nám přišel otevřít sám pan farář – redemptorista, který nás přede mší svatou pěkně přivítal a po mši svaté pěkně vyfotil. Vypadal, že jsme mu udělali radost. Myslím, že se naše fotky v jejich kronice budou dobře vyjímat. Po obědě jsme se přesunuli do Dyje. Cyklisté poněkud hekticky, protože nad námi visela bouřka na spadnutí, ale náš Pán dodržoval jako obvykle naše naplánované časy. Pršet proto začalo až v 15 h, kdy jsme už měli být v kostele. To jen pan farář se malinko opozdil. Ale tu chvíli největšího lijáku jsme přečkali pod hustými keři.

V sobotu už od rána lilo jako z konve. Vyměnili jsme proto nohy a kola za čtyři kola. Tedy za více kol, protože aut bylo několik. Navštívili jsme Hluboké Mašůvky, kde jsme měli mši svatou, prohlédli si, jak vypadá za deště tamější areál, poobědvali, a vydali se do Lechovic. Orko tam nebyl, ale kostel nám otevřela moc hodná paní a po S-kapkách nás doprovodila ke studánce.

Dalším navštíveným místem byl kostel u kláštera Louka – Znojmo. Také moc pěkné, ale bohužel komunistickou mocí poškozené místo. Z kostela na nás však dýchal svěží promodlený vzduch. Poslední večer byl jako obvykle společenský. Měli jsme ochutnávku vín, prohlédli jsme si i fotky z uplynulých tří dnů putování a zazpívali spoustu písní. Bylo to krásné.

V neděli jsme všichni putovali pěšky po kostelech přímo ve Znojmě.

Vždy, když jsme se každý den společně modlili ranní a večerní chvály, mysleli jsme na toto naše společenství Salesiánské rodiny a nová povolání. Byly to vzácné okamžiky. A někteří z nás už byli na této pouti podesáté! Děkujeme všem organizátorům, letos hlavně Prokopu Pospíchalovi ASC za dokonale vymyšlené trasy a program a našemu Pánu za Jeho požehnání a blízkost!

Cyklo i pěší poutníci