Hlavní představený: Co bychom bez mladých dělali?

By 15. 6. 2020 Novinky, Top

Mladí lidé nám řekli, že nás milují, opravdově milují, jako vychovatele, kamarády, bratry a rodiče, protože dnešní mladí lidé trpí velkým nedostatkem otcovské péče.

Možná vám to zní jako podivná otázka, moji drazí přátelé a čtenáři, kteří milujete Dona Boska.

V průběhu mého života jsem potkal mnoho dospělých, pro které jsou mladí lidé jen částí populace, před kterou musíte být na pozoru, ve střehu a na stráži. Věřte mi, když vám řeknu, že se jedná o běžnější pohled, než si možná myslíte. Možná je tento druh uvažování způsoben nejistotou, strachem nebo pramení z mentality, která je velmi odlišná…

Na druhou stranu jsem si vždy myslel – a nyní si to opakuji i po ukončení naší nedávné 28. generální kapituly ve Valdoccu v Turíně (v místech, kde náš otec Don Bosco žil se svými chlapci) – že mladí lidé jsou náš raison d’être (smysl života). Stejně jako v případě Don Boska a jeho „uličníků“, mladí nás dělají lepšími, pomáhají nám rozšiřovat naše srdce, dělají nás velkorysejšími a vedou nás k tomu, abychom se na život dívali s nadějí a s úsměvem ve tváři. Opravdu věřím, že je to tak. Pokud by měl existovat salesiánský pedagog, ať už zasvěcený nebo laický, který to necítí, pak je to prostě někdo, kdo je pouhým „pracovníkem“ vydělávajícím na živobytí v oblasti vzdělávání, ale nežijící „uměním vzdělávat“ s vášní.

Na generální kapitule nás doprovázelo 16 mladých lidí z pěti kontinentů. Tito mladí dospělí byli ve věku 25 až 30 let. Jakmile dorazili, úžasným způsobem se navzájem a s námi spojili. Opravdu, dovolte mi, abych se s vámi podělil o to, co nám řekli a o co nás požádali. „Podařilo se nám sjednotit naše srdce. Dali jste nám příležitost spojit se s vámi salesiány, kterými chceme být obklopeni. Udělali jste to ve vašem salesiánském stylu. Zůstaňte s námi bok po boku a nechte nás také být protagonisty.“

Na obou stranách jsme pochopili řadu věcí. Jedna z nich, která pro mě byla velmi zajímavá, byla tato: mladí lidé nám řekli, že je pro ně obtížné porozumět si navzájem nejen kvůli rozmanitosti jazyků (protože ne každý znal angličtinu, nemohla být použita jako most), ale také proto, že shledali velmi obtížným pochopit navzájem pojmy, mentalitu, zvyky a hodnoty těch druhých. A ve skupině byli všichni mladí! Mezi nimi nebyla žádná generační propast! Když o tom hovořili se mnou, řekl jsem, že jim rozumím a požádal jsem je, aby se snažili porozumět salesiánům, které znají, protože oni žijí ve společenstvích, kde jsou lidé různého věku, národnosti a mentality. Řekli mi, že nad tím nikdy nepřemýšleli, ale že teď mohli prožít tento problém na vlastní kůži.

Jinými slovy, dospěli jsme ke shodě, že stát se společenstvím a realizovat společné projekty se nepodaří pouhou vzájemnou podobností a stejnými zájmy, ale spíše díky svobodné volbě sjednotit se pro stejnou věc s podobnými hodnotami. Zbytek pochází z úsilí a víry.

Ti stejní mladí lidé (dívky i chlapci) nám řekli věci, které nám vzali dech. Možná to byly věci, s nimiž jsme mohli přijít sami, ale když jsme je slyšeli z jejich rtů v tomto obrovském shromáždění, mělo to šokující účinek. Mladí lidé nám řekli, že nás milují, opravdově milují, jako vychovatele, kamarády, bratry a rodiče, protože dnešní mladí lidé trpí velkým nedostatkem otcovské péče. Požádali nás, abychom byli jejich společníky na cestě. Řekli nám, že od nás nepotřebují, abychom jim říkali, co mají dělat a co nedělat. Nechtějí, abychom jim věci usnadnili. Nepotřebují, abychom jim řekli, jak musí myslet a žít. Chtějí nás však po svém boku, i když dělají chyby. Požádali nás, abychom je doprovázeli cestou života a zůstali jim nablízku, zatímco procházejí důležitými rozhodnutími.

Byl jsem dojatý, když jsem je slyšel říkat se slzami v očích, že nás potřebovali, abychom jim ukázali, že Bůh je miluje, že existuje Bůh, který je Láska a který je miluje bezpodmínečně a že toto někdo musí neustále opakovat, znovu a znovu a znovu všem mladým lidem dnešního světa. Vyrazilo nám to dech. Opět, nás mladí lidé evangelizovali.

Byl to jeden z mých předchůdců, hlavní představený don Juan Edmundo Vecchi, který kdysi napsal, že „mladí lidé nás zachraňují“. Tak to je! Mladí nás zachraňují od toho, abychom se dostali do vyjetých kolejí a od druhu únavy, kterou nemůže občerstvit žádné množství spánku. Zachraňují nás před pohodlím, životem bez naděje a bez víry. A nakonec nás zachraňují před tím, aby se z nás stali průměrní lidé.

Drazí mladí lidé, my dnešní salesiáni vám říkáme, že vás milujeme, že žijeme pro vás a že, stejně jako Don Bosco, „Pro vás studujeme, pro vás pracujeme, pro vás žijeme a pro vás jsme dokonce ochotní dát své vlastní životy. “

Přeji vám mnoho radosti v Pánu.

Hlavní představený salesiánů don Ángel Fernández Artime

Salesiánská informační agentura ANS