V pondělí 8. listopadu složili poslanecký slib dva salesiáni spolupracovníci. Róbert Teleky, chirurg ze Vsetína a Šimon Heller, středoškolský učitel z Českých Budějovic, byli zvolení za koalici SPOLU jako nominanti KDU-ČSL.
Čtyřiapadesátiletý Róbert Teleky žije ve Vsetíně. Je chirurgem a angažuje se v lékařském a politickém prostředí. Do sněmovny se dostal ze třetího místa kandidátky SPOLU ve Zlínském kraji díky 8 416 preferenčním hlasům. Robert se svou ženou Danou jsou už dlouho aktivními salesiány spolupracovníky.
Třiatřicetiletý Šimon Heller žije v Českých Budějovicích. Učí zeměpis na gymnáziu v Třeboni a dlouhodobě se veřejně i politicky angažuje. Do sněmovny se dostal ze sedmého místa kandidátky koalice SPOLU v Jihočeském kraji díky 6 406 preferenčním hlasům. Salesiánem spolupracovníkem je teprve od letošního září, kdy se svou manželkou Vlaďkou poprvé složili spolupracovnické sliby.
Co si myslíte, že by Don Bosco nejvíce prosazoval v parlamentu, kdyby tam seděl?
Róbert: Pokud by měl Don Bosco to štěstí dostat se do parlamentu a sednout si do poslaneckého křesla, tak by se snažil plnit a prosazovat to, čemu zasvětil celý svůj život od samého začátku: službě druhým. Ale jak se této služby správně chopit v pozici poslance, je nelehkou otázkou. Don Bosco, jak sám píše, uplatňoval politiku Otčenáše. Ta znamenala starost o spásu duší a stravu a výchovu pro chudé hochy. Myslím si, že i v parlamentu by se ubíral touto cestou. Cestou budování zdravých vztahů, začlenění lidí, kteří se ocitli na druhé koleji, úsilím o správné směřování mládeže, která nesnadno hledá perspektivu do života. Snažil by se pomáhat mladým lidem, a to spolu s Pánem Bohem a s jeho pomocí.
Šimon: Don Bosco se věnoval mládeži a lidem z nízkých vrstev, na které se často zapomíná a není slyšet jejich hlas. Byl s nimi, v ulicích a byl to muž činu. Dle mého názoru by v parlamentu jen neseděl, ale kdykoliv by to bylo možné byl by mezi lidmi, speciálně pak s mládeží. Naslouchal by, vedl dialogy a zjišťoval, která témata jsou pro dnešní svět a církev důležitá a je třeba je v parlamentu slyšet. A nejen jim dát hlas, ale aby si všichni uvědomovali spoluzodpovědnost každého jedince za svět i církev a budoucnost společnosti.
Témata, která myslím že by prosazoval by vycházela z jeho učení a preventivního systému, který stojí na čtyřech pilířích – domov, škola, kostel a hřiště. Don Bosco a dnes jeho následovníci salesiáni usilují o to, abychom všichni dohromady tvořili domov, kde vyrůstají krásné vztahy a kde se každý cítí přijat a také přijímá ostatní kolem sebe. Školu, kde má každý příležitost růst a připravovat se na to, jak dobře zvládnout svůj život. Farnost, kde je možné zakusit, že Bůh je mezi námi rád a že je pro Něj každý člověk důležitý a hřiště, kde se všichni mohou setkávat v radosti a v přátelském ovzduší.
Konkrétní témata, která z toho mohou vyplývat jsou například důraz na rodinu a děti vyrůstající v přirozeném prostředí, bezpečí, školství a vzdělávání, ale i životní prostředí a aktuální témata dnešního světa jako jsou sociální média, kybernetická bezpečnost, technologie apod.
Co by se z kultury ASC dalo přenést do parlamentu?
Róbert: Pro salesiány je typická jejich jednota a ochota naslouchat. Přesně tyto dovednosti by měly být v parlamentu přítomny. Jednota je jedním z klíčových předpokladů pro udržení dobrých vztahů. Nemohla by však fungovat bez ochoty naslouchat druhým. Abychom mohli kráčet za lepší budoucností v jednotě, musíme znát příběhy a názory druhých, ne jen ty naše.
Šimon: Salesiáni spolupracovníci podporují a brání hodnotu rodiny jako základní buňky společnosti a církve. Věnují zvláštní pozornost mládeži, a to té, která je nejchudší nebo která je obětí jakékoliv formy odsunutí na okraj společnosti. Té, která je vykořisťována, trpí násilím a té, která vstupuje do světa práce. Pracují pro druhé a snaží se o výchovu, která je pomocí dialogu mezi kulturami otevřená pro potřeby světa.
Pokud to shrnu do pár slov, byla by to pokora a práce pro druhé (zejména pro mládež a obyčejné lidi), otevřenost, naslouchání a dialog.
Plánujete lobovat za pravidelné exercicie pro poslance?
Róbert: Věřte, že přesně za tyto akce bych v parlamentu bojoval nejraději. Bohudíky jsme se však všichni narodili s možností volby, a tak bych toto duchovní rozjímání nechal na každém z nás. Ne všichni máme stejné vyznání nebo představu o víře. Víra, to je dar od Boha. Přesto je tu Bůh pro nás pro všechny poslance v parlamentu.
Šimon: Já sám exercicie pro poslance organizovat neplánuji. Nicméně, v našem klubu se každý týden organizují takzvané „duchovní snídaně“. Je to nabídka ranního zastavení se, ztišení a modlitby, kterou mají poslanci možnost využít a načerpat síly do své práce. Každý měsíc se pak v rámci všech poslanců organizují ekumenická setkání. Rád bych salesiány do této aktivity zapojil.