Benjamin Capoen: Jít sám do cizí země je velká výzva

By 14. 11. 2020 Novinky, Top

Na anglicko-český salesiánský tábor (iSEC) jezdí také vedoucí ze zahraničí. Letos na iSEC přijel Benjamin Capoen z Belgie. Prozradil nám, co byl jeho nejhorší a zároveň nejlepší zážitek a že si oblíbil české buchty!

Jaký byl letošní iSEC očima účastníků si můžete přčečíst zde.

Můžeš se nám představit?

Jmenuji se Benjamin a je mi 28 let. Pracuji v inkluzivní školce, ve které se starám o zdravé děti a o děti se speciálními potřebami. Ve volném čase dělám dobrovolníka v centru pro lidi s postižením a jejich rodiny.

Proč sis vybral Česko?

Loni jsem se zúčastnil Mezinárodní školy animátorů ve Španělsku. Rád poznávám lidi z cizích zemí, jejich tradice, jazyk, kulturu. Být animátorem mi dalo smysl, a proto jsem se rozhodl na základě této krásné zkušenosti rozšířit své obzory. Vzhledem k mé práci si nemohu vybírat, kdy dostanu volno, ale iSEC se trefil přesně do mých prázdnin. Navíc na mnoho mezinárodních táborů musíte znát jazyk tamních dětí, ale tím, že iSEC je tábor anglický, nebyl to pro mě problém. Navíc, kvůli nejrůznějším protikoronavirovým opatřením na příměstských táborech u nás, pro mě byly letní prázdniny stresové. Odlišné místo a atmosféra byla úlevou.

Jaké byly tvé úkoly na iSECu?

Mým úkolem na iSECu bylo na prvním místě dodávat odvahu mladým, aby mluvili anglicky. Česky vůbec nemluvím. Kromě toho jsem společně s dalším vedoucím měl na starosti skupinku mladých a pomáhal jim s jejich povinnostmi a řešením překážek. Také jsem v rámci programu představil svoji zemi. V neposlední řadě bylo mým úkolem zabavovat mladé a užívat si s ostatními společný čas.

Co tě překvapilo?

Setkal jsem se s jinými opatřeními kvůli Covid-19 než v mé zemi – například nenošení roušek v autobusech, vlacích, městské dopravě a obchodech. Nejlepší však bylo to, že jsme nemuseli navzdory situaci omezovat fyzický kontakt. Hned, když jsem poprvé uviděl lidi z iSECu, přátelsky mě objali, což mě moc mile překvapilo. Lidé, které jsem poznal, byli velmi přátelští, otevření a nápomocní. Zaznamenal jsem také, že byli velmi hluboce věřící. Také jsem měl možnost poznat místní kuchyni, moc mi chutnalo, to musím přiznat. Oblíbil jsem si smažený sýr a buchty.

Jak sis iSEC užil?

Opravdu jsem si užíval každý moment. Možná ne právě v ten okamžik, ale když se ohlédnu zpět, užil jsem si vše. Například tůra po horách byla velmi fyzicky náročná. Nemohl jsem ani vstát, jak mě bolely nohy. Ale přesto jsem na sebe velmi hrdý – noc pod širákem pro mě byla jedním z největších zážitků, které jsem kdy měl. Oblíbil jsem si každého člověka na táboře, každý byl tak otevřený a přátelský… Také místo, kde se iSEC konal, bylo moc pěkné. Lesy, žádný městský ruch a shon, bylo to velmi pohodové.

Doporučil bys tuto zkušenost?

Rozhodně! Kvůli všemu, o čem jsem se zmínil. Skvělí lidé, které na iSECu potkáte, vynikající jídlo, úžasné místo. Bylo to tak úžasné, že bych se rád znovu zúčastnil, pokud budu mít v práci volno.

Zažil jsi nějaké těžkosti?

Jít sám do cizí země je vždy velká výzva. Najít správné letadlo, místo na spaní před začátkem i po skončení tábora… A orientovat se v tak velkém městě jako je Praha také není nejlehčí. Naštěstí se dá dorozumět anglicky. Byl jsem v úzkém kontaktu s vedoucí Jančou, díky které jsem různé otázky i překážky velmi jednoduše vyřešil. Možnost přespat doma u některých dalších vedoucích mi také hodně pomohla, prohlídka města se Štěpánem a Verčou byla také fajn, nemohl jsem se jen tak ztratit…

Benjamin Capoen