V sobotu v poledne byla v Turíně hlavním představeným salesiánů donem Ángelem a za účasti mnoha vzácných hostů a zástupců salesiánské rodiny oficiálně zahájena 28. generální kapitula.
Logo 28. generální kapituly
Letošní generální kapitula je celá laděna v modré barvě a všude je vidět její oficiální logo. Co vlastně toto logo znamená, vysvětluje budoucí provinciál Martin Hobza, který je na kapitule jedním ze tří delegátů za českou provincii.
„Jeho autor (z Ekvádoru) chtěl logem kapituly znázornit její hlavní témata. Jsou tam čtyři postavy reprezentující Ježíše, salesiány, laiky a mladé. Vzájemně se drží a Ježíš je všechny táhne vzhůru. To má vyjadřovat Don Boskovu hlavní touhu Da mihi animas… Na kapitule budeme hledat impulzy pro poslání salesiána mezi mladými a pro naši práci spolu s laiky (jak v poslání, tak ve formaci). Logo má vyjadřovat i motto probíhající kapituly: ‚Jací salesiáni pro mladé dnešní doby?‘ Logo je modré, má to připomínat nenápadnou, ale důležitou přítomnost Panny Marie Pomocnice. Rozmanité budovy mají zase vyjádřit pestrou škálu našich děl. Úplně nahoře je bazilika v Turíně, kam se generální kapitula vrátila po 62 letech.“
První týden jednání, který už mají kapituláři za sebou, byl vlastně ještě „předkapitulní“ a měl dva hlavní body: 1. Představení zprávy o stavu kongregace za uplynulých šest let, kterou vytvořili hlavní představený a členové hlavní rady; tuto zprávu kapituláři studovali a následně komentovali svými připomínkami a dotazy. 2. Duchovní obnova či spíš duchovní ztišení, které probíhalo během tří dopolední a pokaždé bylo vedeno jiným spolubratrem „exercitátorem“.
Stav kongregace
Naše kongregace ke konci roku 2019 čítala 14.464 členů, což znamená, že za posledních 6 let nás ubylo o 5%. V průměru máme každý rok na světě 430 noviců, odejde 140 salesiánů v počáteční formaci a zemře jich 250. Průměrný věk salesiána k 1. červnu 2019 byl 53 let. Jsme přítomni ve 134 zemích světa, z nichž 43 je v Africe, 24 v Americe, 29 v Asii, 32 v Evropě a 6 v Oceánii. Jsme rozčleněni do 7 regionů a 90 provincií a působíme v 1802 salesiánských dílech, nejčastěji ve školách a farnostech. Jsme přítomni mezi 62 národy žijícími v Amazonii, a jsme tak kongregací, která je ze všech církevních řádů a kongregací mezi těmito národy přítomna nejvíce. Počínaje první misijní výpravou Dona Boska v roce 1875 až po loňskou 150. výpravu, jsme již vyslali více než 10.400 salesiánů misionářů „ad gentes“. Zaměstnáváme 89.540 laiků, což je více než šestinásobek našeho počtu.
Duchovní podněty
Těch bylo za uplynulý týden hodně od mnoha moudrých lidí, tak aspoň některé z nich:
Měli bychom být nejdříve naslouchající jako Maria, abychom pak mohli sloužit jako Marta. Měli bychom dřív naslouchat, než se díváme. A také si napřed zout boty jako Mojžíš, to znamená odvrátit se od toho „mého“ a podívat se na nové.
Naše identita je pro nás naprosto klíčová, protože podle toho, jací jsme, se pak také díváme, a podle toho, jak se díváme, pak také jednáme.
Pokud se nějaká provincie uzavře do sebe, má velkou pravděpodobnost, že onemocní. Pokud se i navzdory svým slabinám dokáže otevřít, má šanci zdravě růst.
Slovo „mírnost“ bylo v přípravných dokumentech na generální kapitulu zmíněno jen jednou. To znamená, že buď už je mírnost natolik přítomná v naší salesiánské DNA, že ji už ani nemusíme zmiňovat, anebo že bychom se na ni měli právě mnohem víc zaměřit! Není nic tak silného, jako mírnost.
Pán se nás ptá stejně jako Šalomouna: „Co ti mohu dát?“ (1 Král 3,5) a my můžeme odpovědět: „Dej mi naslouchající srdce…“ (1 Kr 3,9). Šalomoun dostává toto naslouchající srdce, když spí. Podobně Josef – je osloven andělem, když spí. Nebo Don Bosco, ten má nejsilnější zážitky s Pánem ve spánku. Asi bychom měli na kapitule víc spát a míň mluvit. Spánek je znamením odevzdání se a umlknutí mého já.
Přátelé, to je napoprvé asi až dost, zase se ozveme zde na webu za týden. Modlíme se za vás a děkujeme za vaši podporu.
Delegáti české salesiánské provincie
Martin Hobza, Petr Vaculík a Pavel Ženíšek
