Text byl převzat z Katolického týdeníku (ročník XXXVI, číslo 21) s laskavým svolením autorky Lenky Fojtíkové.
Salesiáni si letos připomínají 150 let od vyslání prvních misionářů do Argentiny. Při té příležitosti vydali Salesiánskou mezinárodní kuchařku s podtitulem Vzrušující kulinářská tour napříč kulturami.
P. Pavel Ženíšek na střeše generálního domu kongregace se svojí knižní kuchařkou.
Jejím autorem je rodák z Plzně, misionář P. Pavel Ženíšek SDB, jemuž přátelé říkají Gambi. „Vyšla v nákladu 2 100 kusů a je anglicko-italská, což jsou komunikační jazyky našeho řádu. Je běžně neprodejná, ale nadšencům bych ji poslal (pzenisek@sdb.org). V rámci našeho jubilea poputuje do všech zemí, kde působíme,“ představuje kuchařku její autor, který posledních pět let žije v Římě, kde slouží v mezinárodním misijním týmu Kongregace salesiánů Dona Boska.
Kniha zahrnuje recepty na 137 typických jídel zemí, kde salesiánští bratři nyní působí. Každému státu je věnována dvoustrana, na níž je vedle receptu s fotografií datum, kdy salesiáni do země přišli. Českou republiku reprezentuje recept na svíčkovou a připomínka P. Ignáce Stuchlého SDB, který se stal v roce 1927 prvním salesiánským provinciálem u nás. Nechybí ani upozornění, že Češi milují pivo a že 72 % obyvatel se považuje za lidi bez vyznání.
Pět let v Římě
Salesián Gambi může letos oslavovat také své malé osobní jubileum, protože v září to bude pět let, kdy se přestěhoval do Říma a stal se členem mezinárodního misijního týmu Kongregace salesiánů Dona Boska – v týmu je jediným Evropanem. Než odjel do Říma, měl za sebou misionářskou zkušenost v Indii a Bangladéši (2011–12), předtím absolvoval pětitýdenní misionářský kurz v Římě a v italském rodišti zakladatele salesiánů Dona Boska v Turíně. Dva roky také působil na Slovensku a pět let byl ředitelem brněnského Saleska.
V zasedačce hlavní rady
„Než jsem se přestěhoval do Itálie, pracoval jsem v Praze pět let v Sadbě, kde jsem koordinoval dobrovolnictví, misijní animaci a nabízel laikům i salesiánům misijní impulzy. V rámci kongregace mám nyní na starosti mj. misijní animaci a koordinaci salesiánského dobrovolnictví. A jsem zapojen do formace mladých misionářů,“ informuje P. Ženíšek. Sadba je zkratka pro Salesiánskou asociaci Dona Boska, spolek, který vznikl v roce 2005 (více na webu sadba.org).
Ověřování receptů a nasycení hladových
S nápadem vydat kuchařku k salesiánskému výročí misií oslovil svého tehdejšího šéfa, hlavního rádce pro mise P. Alfreda Maravillu. Záměr byl prostřednictvím receptů a dalších informací představit, co salesiáni dělají tam, kde působí. „Vůbec jsem tehdy netušil, kolik mi to dá práce. Zhruba polovinu jídel, jež jsou v knize uvedená, jsem taky uvařil. Zbývající jsem vyhledával na internetu a ověřoval u bratrů v konkrétních zemích, jestli jde skutečně o typická jídla. Kolikrát se tomu zasmáli a řekli, že to jsou jen recepty pro turisty a místní mají nejoblíbenější jiné pokrmy,“ vrací se Gambi ve vzpomínkách přibližně o rok zpět.
Komunitní kaple generálního domu, která je zasvěcena Ježíši dobrému pastýři. Ježíš se dívá směrem k bazilice, která je zasvěcena Nejsvětějšímu Srdci Páně.
Svým kulinářským uměním umí potěšit a nasytit nejen sebe a své přátele. Nemá problém uvařit klidně i pro šedesát lidí. „V rodišti Dona Boska pořádáme čtyřtýdenní kurzy pro misionáře, jimž vozila jídlo cateringová firma. Byly to někdy pořádné „blivajzy“. Samá pasta, pasta… (těstoviny – pozn. red.) Vše připravené z polotovarů a těm mladým klukům z toho bylo kolikrát špatně, většina účastníků totiž není z Itálie. Současný salesiánský misijní svět tvoří především Afrika a Asie. A ti chtějí ke všemu rýži. Začal jsem jim proto připravovat snídaně, svačinky a večeře. Obědy nám vozí. Už doma v Sadbě jsem vaříval dobrovolníkům, takže to pro mne není problém,“ líčí kněz, jak se k vaření dostal.
Ze zkušenosti ví, že společné vaření také stmeluje. K přípravě pokrmů si totiž vždy vybere někoho z účastníků kurzů. Podle jeho zkušeností jsou Češi a Moravané velmi flexibiní a umí si někdy i ve stylu Švejka se vším poradit. A stejně je to s vařením, kdy si čeští salesiáni ve svých komunitách běžně vaří sami. „V kuchyni rychle poznám, odkud kdo pochází, kde se pracuje rukama. Vietnamci jsou například moc šikovní. Když se tam postaví Afričan, často neví, jak oškrábat mrkev, ale postupně se to také naučí. Záleží i na tom, ze které země je, tam bývají též velké rozdíly,“ připomíná autor kuchařky.
Z knihy salesiánských stanov jakoby padají na zem znaky písmen různých světových abeced, připomínající, do kolika jazyků byly přeložené.
Završení výročí
Hlavní pracovní náplní salesiána Gambiho ale samozřejmě není vaření. Zhruba dvě třetiny času v misijním týmu kongregace tráví v kanceláři. Třetina služby patří návštěvám, doprovázení a cestování po světě. „Nikdy jsem nepočítal země, které jsem navštívil. V Africe jsem nicméně byl například v Ghaně, Zambii, Etiopii, Keni, Kongu a Angole. V Indii zase v Kalkatě, Chennai, Hyderabadu a v několika dalších státech,“ jmenuje namátkou některé ze zemí, do nichž zavítal.
Na přelomu dubna a května Gambi putoval do Argentiny po stopách prvních salesiánských misionářů. „První týden jsme byli na pouti a druhý jsme navštívili salesiánská střediska. Domů se dostanu na dovolenou v srpnu,“ přibližuje.
Baner připomínající letošní výročí 150 let od vyslání první salesiánské misijní výpravy
Od září bude pak vše směřovat k listopadu, kdy začnou v Turíně oslavy 150. výročí vyslání prvních misionářů do Argentiny. Do Turína je k tomuto termínu svolána mládež z italských středisek a také misijní delegáti ze všech provincií po světě. Z každé by měl přijet aspoň jeden zástupce. „Do misí mají být v uvedeném datu vysláni noví misionáři. Oslavy zakončíme v Janově, odkud první výprava vyplouvala parníkem. Slavnostně tam otevřeme Muzeum salesiánských misijních výprav, tím se oslavy završí,“ prozrazuje Gambi.
Text a foto: Lenka Fojtíková
Text vyšel 20. 5. 2025 v Katolickém týdeníku, ročník XXXVI, číslo 21