Salesiánský magazín 3/2024 FOTOREPORTÁŽ
26. – 28. dubna 2024 v Kroměříži
Dny salesiánské spirituality (DSS) je akce, na které se schází celá salesiánská rodina – salesiáni, salesiánky, salesiáni spolupracovníci… Letos se zúčastnilo i mnoho dalších příznivců Dona Boska – členové Salesiánské asociace Dona Boska (SADBA), pracovníci salesiánských středisek, hosté ze SHM a také několik přátel ze Slovenska včetně provinciálního delegáta Pavla Gracha.

Jak už se stalo tradicí, své prostory nám na víkend propůjčilo Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži.

Celým víkendem nás s lehkostí a vtipem provázeli Standa Větrovský a Terezka Ševčíková.

Tématem letošních DSS byly misie. Od misijního snu Dona Boska, přes první misijní výpravu salesiánů v roce 1875 a salesiánek o dva roky později až k současným salesiánským misiím včetně těch „našich“.
Díky technice jsme mohli vyslechnout i pozdravy a vyprávění ze zahraničí – živě se s námi spojil Pavel Ženíšek (Gambi), člen misijního týmu salesiánské kongregace v Římě (byl právě na vizitaci u našich misionářů v Bulharsku), video-pozdravy nám poslali Václav Klement, nyní provinciál Jihoafrické provincie, Jarda Vracovský z Mongolska a naše misionářky – Michaela Kubíčková působící v Albánii, Olga Landrová z Kuby a Jarka Chorovská, která je ve Venezuele mezi indiány kmene Yanomamů.
Důležitou součástí českých salesiánských misií jsou dobrovolníci, které na tuto nelehkou a mnohdy dobrodružnou misi připravuje SADBA.

O radostech a strastech této služby a také o tom, co prožívají ex-dobrovolníci po návratu, nám vyprávěli bývalí dobrovolníci Honza Vrba (nyní zaměstnanec SADBY) a manželé Jarek a Maruška Chrástečtí.

Program pro děti připravil tým osmi lidi ze SADBY v čele s Jardou Foglem, SDB, vypomohla i Makoš (Markéta Hanáková, FMA) a dalších 13 animátorů, kteří se starali o děti od kočárku až po náctileté, celkem jich bylo přes 60 kousků.

V sobotu odpoledne si každý mohl vybrat z několika workshopů.
Bůh je hravý, radostný, nepotřebuje naše slova, ale srdce – dramatický workshop s Natašou Kleplovou – uvidíme, co nám z toho vznikne.

Na misie není nikdy pozdě – o své zkušenosti ze slovenské misie na Sibiři nám povídala Hana Chrastinová, salesiánka spolupracovnice ze Zlína.
Živý dům Teplice – nové místo pro děti a mladé lidi, aby se stali dobrými lidmi a poctivými občany – nám představil Petr Kalas se spolupracovníky.
Buďme světlem pro druhé – malování svícínků se Simonou Šimkovou.
Nadšení, oběť a láska salesiánů – Leoš Ryška navštívil salesiánské misie v Bulharsku a Ekvádoru a slovem i obrazem nám představil obětavou práci a službu salesiánských misionářů.

V týmu s Donem Boskem… aneb co se dá vydolovat v Ostravě – Kevin Polák, Rom a pracovník Salesiánského střediska volného času Don Bosco, nám vyprávěl o své cestě z romského ghetta k salesiánům.

Mongolsko, svědectví dobrovolníka Adama Blaháka – uvařte si mongolský čaj, vyrobte si hlavolam, zahrajte si hru, napište něco mongolským písmem – tak nás lákal workshop o životě v tomto asijském státě.

Návštěva nového olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka – překvapení sobotního večera.

Na skok v Zambii v režii dobrovolníka Ondry Škvařila – nejprve nás trochu rozpohyboval tancem a pak jsme si mohli (alespoň teoreticky) vyzkoušet, jak bychom řešili některé (reálné) krizové situace na misiích, třeba útok mravenců, nabídku lásky za 50 Kč či krádež dřevěného uhlí.

Dny salesiánské spirituality jsme zakončili nedělní mší s TV NOE v kostele sv. Jana Křtitele.
Děkujeme všem organizátorům a „účinkujícím“ za krásný a inspirativní víkend. Všem účastníkům přejeme, aby to, co načerpali, dokázali radostně předávat dál, a těm, kdo zde tentokrát nebyli, aby si za dva roky našli čas (možná taky překonali lenost), stojí to za to – viz svědectví účastníků.
Jan Zindulka, ASC
Očima účastníků
- Přednášky jsou skvělé, ale to nejdůležitější jsou setkání s lidmi – starými známými i s těmi novými napříč salesiánskou rodinou.
- Jako salesián toho o salesiánských misiích vím hodně, ale tady jsem si to tak nějak připomněl a utřídil.
- Skvělé je, že tu můžou být celé rodiny. Třeba i tři generace spolu, to se na jiných salesiánských akcích nezažije.
- Doufáme, že tu naše vnoučata trochu nasála salesiánskou atmosféru.
- Je krásné zažít, jak salesiánské charisma lidi spojuje.
- Kdysi jsem se stal salesiánským dobrovolníkem a teď je to můj životní styl. Rád připravuji programy pro děti i dospělé. Předávám, co jsem dostal.
- Líbilo se mi, že tu bylo tolik salesiánů. Je důležité oživovat vztahy mezi členy salesiánské rodiny.
- Vždycky jsem ráda, když se tu setkáme i s přáteli ze Slovenska. Že vztahy mezi našimi zeměmi tu nedrhnou jako na politické úrovni.
- Mně asi nejvíc dala svědectví dobrovolníků. A to, jak dobrovolníky na jejich misi připravuje SADBA.
- Úžasné je dýchat tady tu salesiánskou atmosféru. Škoda, že ji nejde vydechnout na ty, kteří zde nebyli.


Již lituji, že jsem se neúčastnila všech tří dnů
a byla v Kroměříži pouze v sobotu. DSS nám poskytly skvělý náhled na misie v teorii i praxi. Odpolední workshopy byly také velmi podnětné a hlavně vtipně podávané. Třeba to, jak český misionář-koadjutor v Ekvádoru Vincenc Janda učil papoušky Zdrávas Maria.
Každý, kdo vyráží na misie, zaslouží poklonu za své odhodlání a chuť pomáhat. I za to, že pak dokáže o všem vyprávět s nadsázkou a humorem, jako třeba Ondra při večerní „show“ s mravenci a dalšími „živly“.
Co ale musím ocenit a vyzdvihnout ze všeho nejvíc, já, těžký introvert, je atmosféra a přátelské a otevřené ovzduší. Tolik přijetí a tolik radostnosti (nejen salesiánské) mě nabilo do dalších dní a jsem za vás všechny opravdu vděčná.
Pavla Jungmannová


Co si odnáším ve své mysli a srdci?
Vděčnost, že jsme vzájemně propojeni — spolupracovníci společně s bratry SDB i sestrami FMA a SADBOU. Těší mě, že o sobě víme, že nám na sobě záleží. Že zkrátka patříme k sobě.
Úžas nad pestrostí darů jednotlivých lidí. Hmatatelně jsem se toho dotkla na dramatickém workshopu nebo večer, který byl v režii SADBY, kdy se moderátorovi Ondrovi podařilo natolik nás vtáhnout do tématu, že jsem na chvíli měla pocit, že v Zambii opravdu jsem.
Ujištění, že taková setkání mají smysl. To, co si odnáším, bych u nás doma neměla možnost načerpat. DSS mi dodaly novou chuť začít žít každodennost s Kristem salesiánským způsobem. Jak řekl provinciál Martin Hobza ve své promluvě během nedělní mše, vášeň je k činnosti nezbytně potřeba. Bez vášně neoslovuji, nežiji, uhasínám. A já jsem vášeň cítila všemi smysly. Věřím, že bude alespoň na chvíli hřát mé srdce. S vděčností za salesiánskou rodinu a každého z vás.
Jana Macháčková, ASC
Díky patří organizátorce Vlaďce Kapounkové, ASC
Co to obnáší zorganizovat takovou akci?
Na přípravách jsme s organizačním týmem (Zdenka Kůsová, FMA, Petr Zelinka, SDB, Jarda Fogl, SDB a já) pracovali od podzimu 2022. Nejdříve bylo nutné vyjednat termín, poté zvolit téma a zhruba kostru víkendu a rozhodit první sítě. Novou dimenzi do plánovaného víkendu vetkla SADBA svým příslibem zajištění tematického programu pro děti. Několikrát jsme se sešli osobně i online, průběžně jsem informovala o přípravách na provinciální radě, kam jsem předávala i některé dílčí úkoly. Nejintenzivnější byl samozřejmě poslední měsíc před akcí samotnou…
Z čeho máš největší radost?
Z toho, že je vše zdárně za námi a že vše klaplo snad ještě lépe, než jsme plánovali a předpokládali, včetně malých bonusů „upečených“ na poslední chvíli (např. krátká návštěva otce arcibiskupa), a z kreativního přístupu přednášejících – snaha jak poučit, tak nechat zažít. Těšilo mě proplétat se mezi živě diskutujícími účastníky DSS, na kterých bylo znát, že se rádi navzájem vidí a mají si co říct…
Jak jsi prožila vlastní DSS?
Převážně v zákulisí (vylepováním vývěsek, přemísťováním věcí z bodu A do bodu B, dolaďováním drobností, které vyvstaly až během akce samotné, atd.) – prostě bděním nad hladkým průběhem, aby to na účastníka působilo, že se vše děje tak nějak samo a jakoby nic 🙂
Jak teď budeš relaxovat?
Těším se konečně na opečovávání naší zahrádky a v příštím týdnu také na skok do Luhačovic…
Ještě jednou moc děkujeme.
Jan Zindulka, ASC
