1/2021 SALESIÁNI
Rok 2021 nabízí možnost seznámit se na stránkách Salesiánského magazínu s mladými salesiány, kteří studují a připravují se na naplnění svého povolání. Kdo jsou, čím žijí a jak si představují svou salesiánskou budoucnost? Na začátek jsme oslovili všech sedm salesiánských studentů a položili jim otázku, která byla hlavním tématem 28. generální kapituly: Jaký by měl být salesián pro dnešní mladé lidi?
Jakub Honěk
V roce 2019 složil první sliby, studuje druhým rokem filozofii v Žilině
Salesián je ten, kdo naslouchá. Kdo doprovází mladé na jejich cestě. S kým se mohou poradit, svěřit se mu. Který jim pomáhá, aby z nich byli dobří křesťané a poctiví občané. Který je mezi nimi, k dispozici, přítomný, usměvavý, vyrovnaný, připravený pomoci. Aktivní, hledá nové způsoby, jak se přiblížit k mladým. Čerpá z Boha a nechává přes sebe proudit jeho lásku. Využívá svá obdarování ve službě druhým. Žije v bratrském společenství v rodinném duchu a nebojí se do něho pozvat mladé. Možná to všechno zní příliš idealisticky a vznešeně, ale myslím si, že toto je pravý základ. Pokud budeme napojeni na Boha a budeme se upřímně snažit žít a sloužit mladým v duchu Dona Boska, konkrétní způsoby, cesty a aktuální potřeby se určitě ukážou.
Dominik Honěk
V roce 2018 složil první sliby, studuje třetím rokem filozofii v Žilině
Myslím si, že salesián by měl v první řadě žít svoje zasvěcení. Být mužem víry. Být mužem plným Ježíše, plný synovské lásky a důvěry k Otci a plný Ducha svatého. Salesián je člověk, který následuje Ježíše cestou Dona Boska, na kterou ho pozval sám Bůh a on na toto pozvání kladně odpověděl. Toto zasvěcení je tou kvalitou, která je podstatná, je substancí našeho života. Zasvěcení nás odlišuje od kněží, od manželů, od rodiny. Jsme řeholníci a dodáváme tomuto světu další odstín ve způsobech, jak je možné prožívat svou víru, následovat Ježíše a odevzdat se Bohu. I když jsem tu před chvíli napsal, že se salesián odlišuje od klasického kněze, od rodiny, uvědomuji si zároveň, že salesiánské charisma právě z těchto dvou rovin velice čerpá. Vždyť rodinný duch a svátost smíření spolu s eucharistií jsou základními prvky pro preventivní systém Dona Boska. Tím nejsou esenciální jen navenek, pro ty ostatní venku, ke kterým jsme poslaní, ale i pro nás samotné. Proto bych si dovolil tvrdit, že: „Salesián by měl být salesiánem.“
Jan „Paleček“ Rozsypálek
V roce 2016 složil první sliby, je druhým rokem na asistenci u salesiánů ve Zlíně
Na toto téma už bylo popsáno tolik papíru, že jde o to, to teď naplňovat 🙂 Takže ve zkratce. Salesián by měl mít na mladé čas, aby mohl být s nimi a mohl jim naslouchat, čím žije jejich srdce. Z toho pro mě plyne, že by měl mít rád mladé, měl by čerpat z Dona Boska, měl by se neustále modlit, což neznamená být stále v kapli, ale žasnout nad milostmi, které se okolo něj dějí. Měl by být otevřený novým věcem a hledat nové cesty, po kterých kráčí mládež do nebe. A nejde opomenout, že by měl být mezi mladými se svou komunitou spolubratří. Ať už jsme staří, či mladí, ošlehaní životem, či bez zkušeností, nebo velcí, či malí, se společnou modlitbou a prací jsme pro ně svědectvím, že život není o výkonu, ale že s každým Pán počítá dle jeho možností.
Josef Převor
V roce 2016 složil první sliby, je druhý rok na asistenci u salesiánů v Plzni
V našich stanovách se píše, že naším posláním je „být v církvi znamením a nositeli Boží lásky k mladým, zvláště nejchudším“. To v podstatě stačí. Při setkání s takovým salesiánem by člověk měl cítit, že je bezpodmínečně přijímán a zároveň, že zdroj Života a Radosti, že střed jeho bytosti je jinde než ve věcech tohoto světa. Ale kde? To je otázka, která by měla po setkání s takovým salesiánem vyvstat, případně by mohl mladý člověk začít tento Zdroj sám hledat a v ideálním případě nalézt. Vlastně má být jen světélkem, které pomůže odhalit Zdroj, případně pomoci při jeho hledání. Takový salesián musí být pevně ukotven v tomto Zdroji, tedy v Kristu, ale zároveň být tam, kde jsou mladí, tedy ve světě. Jednoduše „být nohama na zemi a srdcem v nebi.“ Naučit se této rovnováze. Být otevřený světu (který má v konečném důsledku jméno konkrétního člověka), jeho otázkám, bolestem, strachu, nejistotě… a zároveň být pevně ukotven v Bohu. (Tím však nemyslím mít na všechno hned odpověď.)
Vlastík Vajďák
V roce 2020 složil věčné sliby, studuje třetím rokem teologii v Jeruzalémě
Zdá se mi, že žádný imaginární nebo virtuální salesián ve skutečnosti neexistuje, proto bych si tu otázku dovolil vztáhnout na sebe a přeformulovat. Zkrátka zeptám se sám sebe: „Vlastíku, jaký bys měl být? Co nabízíš mladým lidem?“ Cítím, že musím pracovat na svém vztahu s Bohem, abych z něj mohl čerpat a tu radost pak předávat dál. Za mladé lidi se chci modlit, věnovat jim svůj čas a mít je rád. Považuji za důležitější jim více naslouchat než mluvit, ale měl bych jim být připraven poradit, když si to situace žádá. Pokládám za důležité být otevřený změnám, zpětné vazbě a dokázat zatnout zuby ve chvílích, kdy je to potřeba. Baví mě být salesiánem a rád bych to sdílel s ostatními a třeba tím i někoho zaujal pro tento způsob života.
Filip Mareš
V roce 2014 složil první sliby, studuje druhým rokem teologii v Turíně
„Snaž se, aby tě milovali,“ má salesián napsané zezadu na křížku, který nosí. To podle mě hezky vyjadřuje směřování našeho úsilí. Důležité je dodat, že jeho motivací není stahovat pozornost na svou osobu. Jeho největší touhou je, aby se mladý setkal s největší Láskou, s Bohem, který je láska. To je vlastně i misijní úkol církve všech dob, nic nového. Líbilo se mi přání Matky Terezy jednomu nově zvolenému biskupovi: „Přeji vám, abyste byl jako sklo.“ Sklo, přes které bude vidět paprsky a bude cítit teplo Světla. Takže na otázku „Jaký salesián pro dnešní mladé?“ odpovídám: Takový, který je bude mít rád. A to tak, aby to pocítili. Například tím, jak říká Don Bosco, že bude mít rád to, co mají rádi oni – a to i dnes.
Brandon Figueroa
V roce 2014 složil první sliby, studuje prvním rokem teologii v Turíně
Z vlastní zkušenosti vím, jak velmi smysluplná a důležitá byla přítomnost salesiánů mezi námi po celý den, a to nejen v kostele nebo ve třídě, ale i na dvorku, u vchodu, kde každého pozdravili a při všech našich aktivitách. Ve skutečnosti to byla zkušenost, která mě vedla k otázkám a odpovědím ohledně mého salesiánského povolání. Když jsem je viděl, cítil jsem se „vyzván“ jejich blízkostí. Dnes si myslím, že mladí lidé potřebují totéž: cítit, že je vždy někdo po jejich boku. Ale nejen „pasivně“ přítomný, ale aktivně – být mezi nimi a nabízet jim něco jiného, počínaje pouze nasloucháním, které po čase vytvoří atmosféru důvěry.
Ve formaci je důležité růst v odpovědi na povolání a mít zároveň dva postoje: lidskou jednoduchost a duchovní hloubku. První z nich je „milost jednoty“, která pomáhá mít ve výzbroji všechny osobnostní rozměry. To podle mě znamená rozpoznat své vlastní ctnosti a limity a udělat vše potřebné pro život v pokoře. To je možné pouze s důvěrou v doprovázení duchovního průvodce a v komunitu. Také tady všechna studia musí mít sílu a smysl – studovat dobře, protože tak budeme schopni pomoci ne z „relativního“ hlediska, ale s rozumem, s hloubkou.
Další věcí je vztah k jádru, k srdci všeho – k Bohu a jeho lásce. To „jiné“, co musíme nabídnout, je „odrazem“ našeho života v modlitbě. Důvěru v druhých můžeme vzbudit jen tehdy, pokud náš život zrcadlí pokoj. Mladí lidé k nám nepřijdou, pokud jsme vždy „zaneprázdnění“, pokud v nich budíme dojem pouhých manažerů velkých struktur. Tou „novinkou“, kterou hledají, je cítit se milovaný. Opravdu milovaný. A ta čistá a pravá láska pochází pouze od Boha. Musíme jim „nabízet“ Boha a
nabízet je Bohu. Je důležité nezapomenout, že jsme pouze „nástroji“ v Božích rukou; nejsme cílem. Cílem je ukázat, jak se cítíme být milovanými syny Božími, a ukázat, jak obrovskou radost nám to dává. A můžeme toho dosáhnout, jak jsem již řekl, v jednoduchosti obyčejného života, sdílením všednodenních okamžiků.
Abychom toho dosáhli, je důležitá atmosféra v celém procesu počáteční formace. Jak nás Don Bosco učí, preventivní systém si osvojujeme v každodenním životě. Takže mladí salesiáni se potřebují učit, jak „dávat“ (jak být), pouze tím, že to nejdříve přijmou. Žijte-učte se životem, žijte-dávejte v apoštolsky-komunitním životě.
Zpracoval Jan Kvapil
