6/2022 ASC
Přijměte pozvánku na Krásnou samotu, salesiánskou chalupu ležící v samém srdci Valašska, v místě, které místní nazývají Paseky nebo Šumava, katastrem v obci Vidče, č.p. 135. Průvodcem nám bude salesián spolupracovník Jiří Miček, jenž má chalupu spolu se svou ženou Marcelou pod palcem. Nejsou na to sami, pomáhá jim spolupracovnické společenství Valašsko, jehož jsou členy.
Jaká je historie Krásné samoty?
V domě bydlela dobrá evangelická rodina. Otec rodiny byl členem staršovstva a varhaníkem v dřevěném tolerančním kostelíku ve Velké Lhotě. Ten je znám především jako působiště faráře Jana Karafiáta, který je autorem knihy Broučci. Po smrti otce se dospělý syn rozhodl dům i pozemky prodat a vzít si maminku k sobě. Nemovitost nechtěl nabízet cizím, proto oslovil přes moji sestru mne. V tu dobu jsem již bydlel ve Vsetíně, ale jako rodáci jsme se znali. A otec mé ženy pocházel ze sousední chalupy. Cena nemovitosti však byla pro mne nedostupná. Sestru tehdy napadlo, zda by o chalupu neměli zájem salesiáni. Slovo dalo slovo a na chalupu se přijel podívat tehdejší provinciál salesiánů páter Míša – Dominus. Celý areál se mu líbil, a tak brzy přešel do rukou salesiánů. „Papírovým“ vlastníkem nemovitosti se stal P. Leoš Ryška SDB, nynější ředitel TV Noe. Toto vše se událo, tuším, někdy v roce 1987.
A jak jste se ke správcování dostali vy?
Zpočátku zde velmi obětavě správcoval František Chovanec (ASC). Po jeho smrti se této úlohy ujal Antonín Liška, bývalý salesiánský student, který zde také pobýval. Později správu převzal P. Petr Chovanec, SDB. Po jeho předčasné smrti převzalo správcovství ASC Valašsko.
Co chalupa nabízí?
Je zde pět pokojů, celkem asi 33 lůžek, vybavená kuchyně včetně plynu, elektrické trouby, mikrovlnky a lednice. Velká jídelna slouží současně i jako společenská místnost. Dále jsou zde venkovní herny, hřiště a ohniště s posezením.
Jaké je její využití?
Chalupa je využívána celoročně. Během letních prázdnin mají přednost farní tábory a je téměř stoprocentně obsazeno. Jezdí sem také rodiny a různá společenství. V zimě je obsazenost slabší. Přihlašovací kalendář máme dostupný na webových stránkách.
Jak náročné je starat se o takovou nemovitost?
Největší tíha tohoto úkolu spočívá v tom, že, především v létě, musíte být pořád k dispozici. O víkendech chalupu přebíráte a předáváte dál, někdy i v pracovních dnech, což bude potřeba změnit. Je potřeba udržovat dům, sekat trávu, pečovat o les, prát ručníky, utěrky a povlečení a mnoho dalších věcí. Naštěstí s většími akcemi pomůže společenství – při brigádách, přípravě dřeva a naposledy při opravě střechy. Také brigáda Starých pák v lese byla nezapomenutelná. Nejvíce nám brigádnicky pomáhá komunita salesiánů z Kroměříže, kteří na chalupu jezdí několikrát za rok. Všem jsem velmi vděčný.
Co je nejtěžší?
Docílit toho, aby naše zlatá křesťanská mládež měla soudnost. Stává se, že tábor odjede se zpěvem „Aleluja“, ale nechá po sobě – no, nepořádek je slabé slovo. V postelích písek od bot, papírky od bonbónů a čokolád pod postelemi, mastná trouba, špinavé WC či sprchy, polepené zdi… Humor mi dochází ve chvíli, když celou naši rodinu vzbudí o půlnoci telefonem děti salesiánských spolupracovníků, že se jim zdá, že tam teče trochu kalná voda, a chtějí to teď řešit. Přiznám se, že mi občas rupnou nervy a „velmi mírně“ jim řeknu svůj názor na jejich svatost a vysoké sebevědomí. Stejně tak ale máme i výborné návštěvníky, po kterých nemusíte nic kontrolovat. To je pak skutečná radost a vidíme je moc rádi.
Jaké máte plány?
Postupně dostat chalupu do stavu, aby byla schopná ekonomicky a technicky pohodového provozu. Už jsme začali. S pomocí salesiánů jsme pořídili nový vrt na vodu, což velmi pomohlo. Dům na kopci znamená totiž neustálý boj s nedostatkem vody. Dále se zrealizovala instalace tepelného čerpadla pro zimní temperaci, když chalupa není obsazená. Dokončili jsme výměnu celé střechy s kompletním zateplením stropů, šikmin a stropu verandy. Došlo i na výměnu vchodových dveří a postupně se budou měnit okna. V létě přišlo poštou nové kalčo, takže děti si mohou zahrát fotbálek, i když venku prší. Vše se realizuje dle stavu financí. Musím vyzdvihnout výbornou spolupráci s ekonomem Salesiánské provincie Praha Michalem Svobodou a správkyní budov Markétou Vagenknechtovou. Jsou milí, vstřícní a velmi ochotní.
Ale řeknete nám také něco o sobě?
Bydlíme ve Vsetíně, máme jednu dceru, tři syny a jednoho vnuka. K ASC jsme se s Marcelou dostali právě prostřednictvím chaloupek, pořádaných pro věřící i nevěřící, ještě za bolševika. Nabídku od zdejšího silného zázemí salesiánů spolupracovníků ke vstupu do sdružení jsme dlouho zvažovali a tohoto kroku jsme nikdy nelitovali. Společenství ASC nám dává nejen zázemí, ale i jistotu a rytmus života v rodině. Pokud chcete o Krásné samotě vědět a vidět víc, podívejte se naše stránky www.krasnasamota.webnode.cz.
Jan Zindulka, ASC
