Ježíš mezi optickými vlákny

By 4. 6. 2020 Magazín
3/2020 MÉDIA

V evangeliu svatého Jana se Ježíš představuje učedníkům jako „dobrý Pastýř“ (doslovný překlad by byl „krásný Pastýř“, který zná své ovce a ony znají jeho. Jak jsme v karanténě obstáli jako pastýři a jako ovce?

S pastevci ovcí se dnes už moc nesetkáme, když už se někdy ocitneme na horách a jsou tam ještě nějaké ovce, tak bývají často samy, bez pastýře. Ten pro ně zřídil elektrický ohradník, případně někde poblíž pobíhá nějaký voříšek. Mnohem víc se ve městech setkáme s pejskaři, dokonce mám teď v karanténě pocit, že to je nejaktivnější složka městského obyvatelstva. Když už na ulici nevidíte vůbec nikoho, tak to neplatí o pejskařích, ti jsou od šesti ráno venku a vyvádějí na pastvu své miláčky. Znají je samozřejmě jménem, ba dokonce znají i jména miláčků jiných páníčků a laskavě se navzájem jako členové jakéhosi psího bratrstva oslovují.

Ve starodávných dobách, o kterých mluví ve svém podobenství o Dobrém pastýři Pán Ježíš, byli pastevci důležitými strážci stád, která byla často jediným majetkem tehdejších lidí. Několik pastýřů spojovalo svá stádečka do větších celků, ráno si pro ně přicházeli do ohrady, přepočítali je a oslovovali je jménem. Dokonce jsem někde slyšel, že tak vzniklo první počítání: každá ovce byla jeden kámen, pastýř měl v ruce ošatku s kameny a do druhé ošatky, poté co ovečka prošla brankou, vložil „její“ kámen. Jakmile nějaký kámen přebýval, nebo chyběl, bylo to znamení, že nějaká ovce chybí, nebo naopak. Ostatně latinské slovo pro kámen je také „calculus“, od toho máme kalkulačku.

Jeden z nejkrásnějších žalmů, třiadvacátý, mluví o Hospodinu jako o Pastýři, který svou ovci vodí k vodám, kde si může odpočinout. A i kdyby s ní šel temnotou rokle, nezalekne se zla, vždyť Pastýř „je se mnou“. Ten žalm jde ještě dál, až kamsi k Poslední večeři, když v žalmistových slovech slyšíme o „prostřeném stolu“ a „kalichu plném po okraj“. Ten Pastýř se objevuje také u proroka Ezechiela, kde se ve 34 kapitole říká: „Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka.“ (Ez 34,23) Tento davidovský Pastýř bude dobrým ovčákem svého lidu, bude Bohem, který přinese pokoj a bezpečí.

Pastýři i ovce v karanténě

Kam se teď poděli pastýři a jejich ovce? Zavřené kostely zívají prázdnotou, osiřely lavice i zpovědnice, pastýři se s ovečkami přemístili buď na internet, nebo do neprodyšné karantény. Církev se proměnila a v rouškách brouzdá po internetových a televizních pastvinách. Pán Ježíš, který v závěru nedělního evangelia o sobě řekl, že je „dveře“, se k nám dostává především prostřednictvím optických vláken, která se stala „dveřmi“. Naštěstí víme, že i tato zkouška jednou pomine a že se Ježíšovy dveře i dveře chrámů otevřou znovu dokořán. Možná budeme tou novou zkušeností posíleni a vejdeme těmi dveřmi proměněni.

Zdeněk Jančařík