5/2020 FMA
Jak to spolu všechno souvisí? Možná víc, než se na první pohled zdá. Mornese 1860. Přesně před 160 lety řádila v severní Itálii smrtelná nákaza jménem tyfus.
Ve vesnici Mornese se jedna mladá žena Marie Dominika Mazzarellová, v té době zdravá a plná síly, rozhodla podstoupit riziko a jít pečovat o nemocné příbuzné. Při této službě se však nakazila a velmi rychle se ocitla v nebezpečí smrti. Ačkoliv se po nějaké době uzdravila, už se jí nikdy nevrátila plná síla. Poprvé se v životě setkala s vlastní slabostí a křehkostí, což pro ni byla úplně nová životní situace. Do té doby spoléhala na svou zdatnost, vynikala nejlepším výkonem, měla jistou práci i pozici ve vesnici. Najednou se však o nic z toho nemohla opřít. Krize. Stála před dvěma možnostmi: uzavřít se v hořké beznaději, sebelítosti a křivdě, nebo se v této situaci vlastní chudoby ptát Boha Kdo, Pane, skutečně jsem? a hledat, co má vlastně dělat, když už se nemůže vrátit ke své práci. Po určitém čase modlitby a přemýšlení se rozhodla pro druhou variantu. Právě v této situaci vlastní slabosti, nemoci a setkání s nebezpečím smrti, odpověděla Bohu: dala mu tak, jak právě byla, svůj život do rukou a On dal jejímu životu nový smysl: pozval ji k tomu, aby založila šicí dílnu pro dívky, které se tak mohly naučit řemeslu a také se díky této její zkušenosti setkat s živým Bohem. Z této její krize identity jsme se pak narodily my, sestry salesiánky.
Česká republika 2020. V této koronavirové pandemii leckdo z nás prožívá podobnou krizi jako tehdy Marie Dominika, klademe si otázky, jak se zachovat, jaké postoje zaujmout, možná se dostavuje strach. Právě do této situace také spadá výročí čtyřiceti let od vzniku nás, sester salesiánek, v této zemi. Může to být takové nečekané a neplánované pozvání, jak se vrátit k tomu, co je pro náš život podstatné.
V této souvislosti se totiž potřebujeme stavět ke stávajícím událostem nejen osobně, ale také jako komunity: vnímáme, že jsou zasaženy základní hodnoty a prostředky, na kterých je založeno salesiánské charisma: osobní vztahy, vytváření živých společenství, výchova a vzdělávání ve školách, divadlo, zpěv…v podstatě jde o čtyři pilíře, které nám zanechal Don Bosco – domov, hřiště, škola, kostel.
Stávající formy naší přítomnosti jsou citelně zasaženy: omezení farních aktivit – náboženství, spolča, máme zavřené středisko volného času v Plzni, v Církevní střední škole Jana Boska v Praze-Karlíně probíhá prezenčně pouze praktická výuka, nad provozem Salesiánského domova mladých v Hradci Králové visí otazník, do kdy zůstane na semaforu zelená…?
Proto se snažíme vést v komunitách dialog o tom, jaké hodnoty jsou pro nás nezpochybnitelné a jak k nim hledat cesty, byť změněnou formou (kromě nabídky online aktivit). Pokud jsou omezené způsoby naší přítomnosti, jak chceme žít naše poslání, na jakých hodnotách je založené? Kvůli kterým hodnotám jsme ochotné nasadit život? Zdá se nám opravdu důležité si v tom vzájemně naslouchat, vnímat různou citlivost, vyměňovat si mezi sebou nápady a neztratit radost z tvořivosti pro dobro mladých?
Je to velmi specifická příprava na naše výročí, nicméně věříme, že si ji Pán může použít k naší obnově a duchovní plodnosti. Prosíme o dar Boží odvahy, který nám do vínku předala Marie Dominika Mazzarellová. Vznikly jsme přece v době nepohody!
Jana Svobodová, inspektorka FMA
