Výraz DUŠEVNÍ ZDRAVÍ slýcháme v poslední době poměrně často. Proč je to aktuální téma, zejména v kontextu dětí a mládeže? Duševní zdraví závisí na tom, jak se cítíme, jak myslíme a jak jednáme. A to se mění podle toho, čím v životě procházíme.
Mít dobré duševní zdraví neznamená, že budeme stále šťastní a pozitivně naladění. Všichni lidé mívají horší dny a mohou prožívat nepříjemné emoce. Pokud se však o své duševní zdraví dobře staráme, je mnohem větší pravděpodobnost, že budeme zvládat stresové, náročné a nepříjemné situace i emoce lépe.
V posledních letech vzniklo několik výzkumů, které se shodují v tom, že psychická pohoda dětí a dospívajících se zhoršuje. Narůstá počet dětí bojujících s úzkostnými nebo depresivními náladami. Pokud by vás zajímala přesná data, doporučuji web Duševní zdraví dětí a mládeže (dzda.cz), kde je možné dohledat monitoring z roku 2023 i další výzkumy.
Co se to té dnešní mládeži vlastně děje?
Období dospívání je samo o sobě časem velkých změn spojených se střídáním nálad, nejistotou a hledáním vlastního místa ve světě – názor vrstevníků se stává mnohem důležitějším než názor rodičů, objevuje se potřeba patřit do nějaké skupiny. Současná mládež ale má ten svět a možnosti někam v něm patřit mnohem větší, než jsme ho měli my – a to přináší výrazně více nejistoty a rizika.
Představme si patnáctiletou dívku, která žije svůj život částečně v online světě. A to nejen na sociálních sítích a ve hrách, ale obecně na internetu. Zažívá přehlcení informacemi, rychlé tempo změn a s tím spojenou velkou nejistotu. Najednou se nesrovnává jen se spolužáky ve své škole, ale s tisíci dalších dívek na Instagramu (v luxusním obchodě, s krásným klukem, s hromadou sledujících…). Nevidí vzory pro svůj život jen v okolí, ale také mezi řadou influencerů. Netrénuje tolik komunikaci naživo, ale reaguje na ostatní v kyberprostoru, kam jí mnohem snáz někdo anonymně napíše něco necitlivého.
Křesťanská pedagogicko-psychologická poradna
Poradna byla zřízena jako církevní školské zařízení před 30 lety. Poskytuje odborné pedagogicko-psychologické, diagnostické, intervenční, vzdělávací a metodické služby obdobně jako státní a soukromá školská poradenská zařízení. Oblast, kterou KPPP přesahuje obvyklé služby poradenských zařízení, je propracovaný program prevence rizikového chování. Specifické poslání KPPP spočívá v přímém zapojení křesťanských výchovných principů do poradenské praxe.
Adresa: Pernerova 427/8, Praha 8 – Karlín, 186 00 Praha 8
Web: www.kppp.cz
Určitě bychom u ní našli i další podstatné oblasti – například poměrně značný tlak na výkon ve škole i ve sportovním kroužku. Ve zbylém čase má další volnočasové aktivity, takže už nezbývá prostor pro obyčejný odpočinek a pohyb. Potřeba výkonu se týká i jejích rodičů, takže se zmenšuje prostor na běžné domácí spolubytí, společné povídání, prožívání klidného společného času bez tlaku na to, co ještě musíme…
„Základem je totiž vytvoření bezpečného prostředí, kde se děti budou cítit přijaty.“ Foto: Marie Macková
A pak se jednoho dne sejde prohraný zápas, pár odmítavých reakcí, nevyspání a bum – pocit, že jsem k ničemu a nedá se to změnit, je na světě.
A přitom mají dnešní děti a mládež výhodu v tom, že jsou mnohem lépe vybaveny, aby o svých emocích mluvily, a dokážou poměrně otevřeně hovořit i o svých psychických obtížích. Zároveň jsou citlivé vůči sociálním tématům, která se jich dotýkají, jako je tolerance ve společnosti, rovnost či klima.
Co tedy pro ně můžeme udělat?
Mě napadá, že na to už zcela geniálně odpověděl Don Bosco, když otvíral oratoř. Základem je totiž vytvoření bezpečného prostředí, kde se děti budou cítit přijaty. K tomu je potřeba otevřená laskavá komunikace s uznáním jejich pocitů (nemusíme s nimi souhlasit, ale můžeme vyjádřit pochopení pro to, jak se ve své situaci cítí). Určitě také autentické projevení zájmu o život a svět dítěte (např. poznání jeho přátel, zájem o to, co ho baví). Dále je na místě stabilita, srozumitelnost – dítě nebo mladistvý ví, jaká máme doma nastavená pravidla a co může očekávat. Rozumí jim. To jsou základy, na kterých pak můžeme stavět (nejen) péči o duševní zdraví.
Kde začít?
- podporovat zdravé návyky – to znamená dostatek spánku a odpočinku, kvalitní stravování a pohyb
- trénovat práci s emocemi – všímavost vůči tomu, jak se cítím, učit se hledat to, co mohu s pocitem udělat, jak mohu reagovat
- učit se z dobrých zkušeností – co mi pomohlo zvládnout náročnou a stresovou situaci?
- budovat zdravý vztah k technologiím, ale i k dalším oblastem života – čemu chci dávat více prostoru a čemu ne
- povzbuzovat a podporovat sebevědomí s realistickým očekáváním
Mgr. Marie Hlaváčková působí jako psycholožka a rodinná terapeutka v KPPP Praha. V rámci své činnosti v poradně se věnuje především práci s dětmi a mládeží a poradenství pro rodiče. Je manželkou a maminkou čtyř dětí. Také je salesiánkou spolupracovnicí, patří do společenství Praha Botička.
Zeptali jste se…
„Dobrý den, naše patnáctiletá dcera je hodná a šikovná, ale poslední rok bývá často podrážděná, ze školy chodí skleslá a víc se uzavírá do sebe. S námi o ničem mluvit nechce. Neumím odhadnout, co je ještě u puberťáků normální a kdy už bych měla vyhledat odbornou pomoc. Poradíte mi? Na koho se případně obrátit jako první?“
Změny nálad mohou být v dospívání běžným průvodním jevem vývoje. Někdy ale mladistvý prožívá náročné období, se kterým si neví rady. To, co můžete udělat, je pozorovat – projevuje se u dcery kromě podráždění také ztráta zájmů, změny v chování, oblékání, spánku, jídle? Uzavírá se i v jiných společnostech? Nepodléhá dlouhodobému stresu?
V rozhovoru s ní můžete popsat to, čeho si všímáte – například že se vám zdá smutnější, méně spokojená nebo že ji něco trápí. Řekněte jí, že se o ni strachujete a že jste tu pro ni, kdyby chtěla něco probrat. Případně jí můžete nabídnout, že zajistíte pomoc odborníka, pokud by o ni stála.
Z odborné péče bývá nejdostupnější školní psycholog, krizová centra, krizové telefonní linky a chat. Tam je možné získat první pomoc – krizovou intervenci a případně kontakty na další terapeutické služby. Efektivní nástroj pro mladé je aplikace Nepanikař. Výborným zdrojem informací pro děti i rodiče jsou webové stránky www.dzda.cz a www.nevypustdusi.cz.
„Čím to je, že mládež dnes tolik chodí na terapie, mají deprese a další diagnózy? Za mého mládí toho tolik nebylo a přitom jsme to neměli snadnější. Není to tím, že mají tolik možností a neumí si s nimi poradit?“
Je těžké srovnávat minulost a současnost. Dnešní mladí mají jiné výzvy, než jsme měli my, ale to neznamená, že to mají snazší. Příliš mnoho možností člověka znejišťuje. Mladí lidé jsou často v pasti – nemají ještě prožitou zkušenost, ale zprostředkovaně mají obrovské množství informací a „dobrých rad“. A to někteří prožívají jako obrovský tlak. Někdo mu čelí zdravým způsobem a někdo se pod tím tlakem hroutí, hledá úhybné manévry nebo si ubližuje, jen aby cítil něco jiného.
Terapie mimo jiné nabízí prostor pro vyslechnutí. Ten může častokrát nabídnout i blízká osoba, ke které má ten mladistvý důvěru. Nabídka – chceš mi o tom říct? Bez soudů, bez vlastního rychlého řešení. S ujištěním, že věřím tomu, jak se cítí, a že jsem tu pro něj. Pak může přijít zklidnění a konstruktivní uvažování nad situací.
Marie Hlaváčková