Ti, kteří se rozhodli následovat Dona Boska ve službě opuštěné mládeži a zasvětit se Bohu jako bratři, se jmenují koadjutoři.
Také oni slibují navždy čistotu, chudobu a poslušnost. Žijí v salesiánských komunitách společně s kněžími a naplno se věnují práci pro mladé.
Don Bosco, zakladatel salesiánů, měl již od počátku svého díla kolem sebe množství koadjutorů. Byli to muži, jejichž srdce bylo u díla Dona Boska a jeho opuštěných chlapců. Když pak později Don Bosco založil kongregaci salesiánů, v jeho mysli byla již myšlenka nabídnout některým mistrům, učitelům či ekonomům svých dílen možnost zasvětit chudé mládeži nejen svůj čas, ale celý svůj život. Mnozí na jeho výzvu odpověděli ano.
Don Bosko svým koadjutorům tehdy řekl:
”Potřebuji pro naše dílo pomocníky. Jsou věci, které kněží a klerici dělat nemohou, a ty budete dělat vy. Potřebuji z vás někoho poslat vést tiskárnu, jiného, aby se staral o dům a jemuž bych svěřil správu peněz, potřebuji, aby bylo vše v pořádku v kuchyni, na vrátnici, v šatně, v ošetřovně i sakristii. Potřebuji osoby dobře připravené a důvěryhodné, abych jim tyto úkoly mohl svěřit. A pokud mně máte být ku pomoci, potřebuji, abyste dávali dobrý příklad a získali mnoho ctností.
Tato výzva je nadčasová. I dnes se vyspělí muži rozhodují pro tuto cestu zasvěceného života. Koadjutoři jsou nedílnou součástí většiny komunit salesiánů. Jsou pracovníky salesiánských středisek mládeže, učiteli středních a učňovských škol, najdeme je za kamerou či střižnou televizních studií, působí jako ekonomové či správci děl, jsou webmastery či tvůrci periodik, jsou oceňováni jako schopní mistři odborného výcviku či vedoucí dílen. Přes všechny tyto role jsou ale na prvním místě lidmi zasvěcenými Bohu. To se promítá do jejich každodenního života a inspiruje mladé lidi k rozhodnutí vydat se stejnou cestou.
