Bulharsko

SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU
Informace o misiíchPodpořte misie v Bulharsku

Čeští salesiáni jsou v Bulharsku od roku 1994.

Prvním místem působení bylo město Kazanlak, od února 2008 jsou salesiáni také ve 40 km vzdálené Staré Zagoře.

Kazanlak

centrum křesťanské mládeže

Stará Zagora 

kostel a vzdělávací středisko

Aktuality

Bulharský zpravodaj

Sledujte novinky od českých salesiánů v Bulharsku, přečtěte si vyprávění a prohlédněte si fotky! Bulharský zpravodaj vychází 11x ročně.

Bulharský zpravodaj ke stažení:

Archiv starších ročníkůOdebírat Bulharský zpravodaj

Komunita Salesiánů Dona Boska

P. Petr Cvrkal

Kněz v Kazanlaku, ředitel komunity

Petr Cvrkal, řečený Cvrček, pochází z Boskovic a aktuálně je ředitelem bulharské salesiánské komunity. Působí jako kněz v Kazanlaku, kde vede kurzy animátorů pro mladé z celého Bulharska, duchovně doprovází, věnuje se chlapcům z internátu, spoluorganizuje tábory pro děti.

Proč ses rozhodl stát se misionářem? Byl to třeba tvůj sen už v dětství?
Mé povolání být misionářem se zrodilo v noviciátě, kdy mne během jedné mše, oslovila slova žalmu: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium“. Byl to pro mne tak silný zážitek, že od té doby jsem měl v srdci rozhodnutí nabídnout se kongregaci jako misionář.

Jak dlouho už jsi v Bulharsku?
Dohromady 13 let. Byl jsem zde jako bohoslovec na dvouleté praxi a po ukončení studií jsem přišel do Bulharska jako novokněz. V roce 2013 jsem na tři roky přerušil svoji přítomnost v Bulharsku a vrátil se do České republiky, kde jsem působil jako delegát pro formaci.

Co je na misionářském poslání pro tebe nejtěžší?
Asi nejtěžší jsou pro mne mé slabosti, které mi brání větší trpělivosti a lásce, naplno se dávat druhým.

Co tě naopak nejvíc naplňuje, těší?
Pro mne je velikým darem komunita salesiánů, kdy člověk obdivuje jejich nasazení a vztah s Bohem.

Máš nějaké motto nebo citát, které tě provází životem?
Rád se modlím Ježíšovu modlitbu: „Ježíši, Synu živého Boha, smiluj se nade mnou hříšníkem.“ Jsou to slova, která si často opakuji i ve chvílích kdy prožívám různé těžkosti.

Co považuješ za největší úspěch tvého/vašeho působení zde?
Co se týká osobního úspěchu, tak je to možná to, že se postupně stávám „Bulharem“ a nechci, aby se druzí se stali „Čechy“.
Největší společný úspěch? Práce s Romy. Začali jsme pracovat v Romské čtvrti, která má 20 tisíc obyvatel, aniž bychom někoho znali. Když jsme před 13 lety hledali priority, jedním ze závěrů bylo, že s Romy určitě pracovat nechceme. Nikdo z nás to nikdy nedělal, nikdo tuto problematiku nestudoval a ani jsme se necítili k této práci kompetentní. Dnes s Romy pracujeme všichni. Je to podle mne díky spolubratrům a jejich vztahu s Bohem, kdy najednou člověk má odvahu dělat věci, které nemají žádnou lidskou logiku, a odporuji všem lidským zkušenostem a představám.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

P. Petr Němec

Kněz ve farnosti Kazanlak

Petr Němec se narodil v Lysé nad Labem, studoval rok na Vysoké škole strojnické, než nastoupil do kněžského semináře. Knězem je už přes 40 let.

Petře, proč ses rozhodl stát se misionářem?
Byl to třeba tvůj sen už v dětství?

Přišlo to jako blesk z nebe po Setkání mládeže se Sv. Otcem v Čenstochové v srpnu 1991. Bylo to v tamější komunitě salesiánů a pak ve svatyni Panny Marie na Jasné Góře. Zpracovával jsem to Boží volání v sobě v modlitbě i se spolubratry. Na začátku roku 1992 jsem vše svěřil Panně Marii a řekl „ano“. Takže sen od dětství to nebyl, i když jsme doma měli časopis Černoušek o misionářích v Africe.

Jak dlouho už jsi v Bulharsku?
V Bulharsku jsem od 20. dubna 1994, kdy jsem dorazil do Sofie s P. Antonínem Komanem, a začali jsme bydlet na biskupství východního obřadu. Od 25. října 1994 pak v Kazanlaku.

Co je pro tebe na misionářském poslání nejtěžší?
Asi to, že člověk stále srovnává: „u nás je to tak a tak…“ A asi i to, že stále jsem zde brán často jako cizinec.

Co tě naopak nejvíc těší? Co považuješ za největší úspěch tvého/vašeho působení zde?
Že přesto všechno jsem tu mezi „svými“. Že jsem tu doma, a že se snažíme žít jako rodina mezi sebou v komunitě i s lidmi kolem nás.

Máš nějaké motto nebo citát, které tě provází životem?
Jsou to slova Pána Ježíše k apoštolům po zmrtvýchvstání: „Budete mými svědky… ano, až na konec země!“ Mám je na svém primičním oznámení z roku 1997. Takže když přišel ten blesk z nebe v roce 1991, tak jsem si říkal, že asi Pán Bůh po mně něco chce. Být svědkem může mít více významů. Být svědkem Ježíšovým má význam asi jen jeden. On sám posoudí, zda jím jsem.

A nějaký krátký příběh z tvého působení v Bulharsku, ve kterém jsi zažil „Boží dotek“, vědomí, že to vše, co zde děláte, není pouze vaše práce, ale že s vámi a skrze vás jedná Bůh?
Těch „Božích doteků“ bylo opravdu hodně, těžko je spočítat. Někoho jsem třeba vyzpovídal a ptám se ho: „Chcete si dát život do pořádku před Pánem Bohem?“ „Chci.“… a druhý den nebyl mezi živými.
„V nebezpečích na cestách…“ - jako sv. Pavel - a Pán se postaral, dojeli jsme, kam jsme potřebovali. Modlitba před cestou i během ní je strašně důležitá!
Nebo se na nás přišel podívat hoch, Isus se jmenoval. Bydlel předtím u nás na internátě a navštěvoval v Kazanlaku střední školu zemědělsko-technologickou. I když neudělal maturitu z jednoho předmětu, začal hned po dokončení školy pracovat v Kazanlaku v továrně na kabely a poté ve Staré Zagoře ve firmě na gumová těsnění k autům. Řekl: ‚Kdybych vás před devíti lety ve Staré Zagoře nepoznal, nechodil do vašeho Střediska, nebyl u vás na internátě a nechodil do školy, dopadl bych jako ti, co dnes v sedmnácti letech mají dítě, nebo jsou ženatí a školy nedokončili.‘ Je to milé a radostné svědectví, kapka v moři, která však potvrzuje, že náš život zde má smysl.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

P. Jiří Svoboda

Kněz ve farnosti Stará Zagora

Jirka Svoboda je rodilý Pražák, ale v Bulharsku působí už od roku 1998. Před seminářem absolvoval střední stavební průmyslovku a možná i z toho důvodu ho spolubratři pověřili koordinací stavby komplexu kostela a školy, který na okraji Staré Zagory budují.

Proč ses rozhodl stát se misionářem?
Byl to třeba tvůj sen už v dětství?

Chtěl jsem jít pomáhat tam, kde to bude třeba. Samozřejmě jsem si přál odjet do Afriky, nebo do pralesů Jižní Ameriky, no ale pak bylo realističtější jít do Ruska a nakonec je z toho Bulharsko. Jednou jsem šel jako dvanáctiletý na promítání filmu o sv. Františku. Bylo to v Praze na Dejvické. V přeplněném bytě nás čekal nejen film, ale i misionář z Afriky. Vůbec si nepamatuji, kdo to byl, jestli mluvil česky, ale vyprávěl krásně o svém působení mezi domorodci. To asi bylo mé první setkání s misiemi, když nepočítám knížky - namátkou Otec vyhoštěných, Slyšel jsem sovu zavolat své jméno, Mlčení apod.

Co je na misionářském poslání pro tebe nejtěžší?
Otázky, asi jako u každého člověka: „Chce to po tobě opravdu Bůh?“, „Neměl bys být někde jinde?“, „Má to, čemu věnuješ svůj čas a do čeho vkládáš všechny své síly, vůbec smysl?“.
Katolíci jsou v Bulharsku v menšině. Netvoří ani 1% a proto, když se člověk dívá zpět, tak si může říkat: „Kolik lidí jsem pokřtil?“ Asi 7, v každém případě to není více než 10. „Co z toho co děláš, bude pokračovat, až tady nebudeš?“ Často si odpovídám, že téměř nic. Pro mladé spolubratry z míst kde je hodně věřících, je to těžké, protože zde pracujeme s jednotlivci a často, jakmile je trochu „vypipláme“, zmizí.

Co tě naopak nejvíc naplňuje, těší?
Děti a mládež všeobecně nejsou příliš vděční. Takže když někdy někomu něco dojde a poděkuje, je to pro mě radostná událost. Když někdo změní svůj život k lepšímu, to je radostí každého kněze. Když někdo, kdo žije ve strašných podmínkách, které nám ani na mysl nepřijdou (vztahy s rodiči, týrání, rozbité rodiny, život na ulici, drogy, prostituce, hazard, závislost na všem možném…) a je přesto všechno dobrý! Nemstí se a dokáže to s nějakou zvláštní Boží pomocí překonat. Je to někdy až neuvěřitelné a je to pro mě důkaz Boží lásky k opuštěným, zapomenutým a odhozeným.

Máš nějaké motto nebo citát, které tě provází životem?
Prorok Ezechiel mě provází od svěcení: „A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.“1 Bůh proměňuje a mění člověka…

Co považuješ za největší úspěch tvého/vašeho působení zde?
Nevím, jestli je to úspěch, ale skutečnost, že jsem ještě v Bulharsku. Poměrně málo misionářů v Bulharsku vydrží.
Dále, že se naše činnost rozvíjí, a že je před námi perspektiva školního vyučování.
Asi největší úspěch ale je, že jsme začali pracovat s Romy. To totiž znamená, že si to musíš v hlavě pořád přerovnávat a nezalezeš do „bezpečného brlohu“.

Máš nějaký krátký příběh z tvého působení zde, ve kterém jsi zažil „Boží dotek“, vědomí, že to vše, co zde děláte, není pouze vaše práce, ale že s vámi a skrze vás jedná Bůh?
Někdy si nás Pán Bůh použije a my jsme v tom úplně nevinně. Někomu se líbí kázání, když mně se zdá, že se vůbec nepovedlo… Jedete po dálnici a divokým máváním vás zastaví ruský teenager. Šel na WC, rodiče si toho nevšimli a ujeli. On bez mobilu, bez peněz a bez prostředků. Když jsem se zeptal, jaké mají auto, odpověděl: „Naš krasnyj“. Myslím, že by to pan Svěrák s úspěchem použil v dalším filmu. Auto jsme za půl hodiny dojeli. Maminka řídila a ničeho si nevšimla.

Nebo když vám zavolá babička, že jste jí před 6 lety vyzpovídal a vy si samozřejmě nic nepamatujete. Když se sejdete a situace se opakuje a pak vám volá, že jí to setkání strašně pomohlo a vy netušíte co. Slíbí vám, že se bude modlit za stavbu a pak ani jeden den během 6 let nevynechá.

Anebo když se díváte do kasy a vidíte, že už tam moc peněz není, ale přesto ani jednou nemusíte kvůli penězům přerušit stavbu. Pak si s Donem Boskem opakujete: „Všechno udělala Panna Maria“. Jestli jste to ještě nevyzkoušeli, tak to zkuste.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

P. Martin Jílek

Kněz ve farnosti Stará Zagora

„Všechno pro Krista a Krista všem.“
Věnuje se nejchudším dětem ze ``slumů`` na periferii Staré Zagory a jejich rodinám. Vede skupinku mladých ve vesnici Kalitinovo. Slouží ve farnosti ve Staré Zagoře. Zodpovídá za PR salesiánských misií v rámci Bulharska. A také šéfuje vydávání Bulharského zpravodaje. Kněz ve farnosti Stará Zagora. Žonglér pro Krista.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

P. Donbor Jyrwa

Kněz ve Staré Zagoře

Kněz (vysvěcen v Sofii v roce 2017). Pochází z Indie. Je nejstarší ze šesti sourozenců. Působí ve Staré Zagoře, kde vede pastorací romských rodin. Odpovídá také za nadaci Don Bosko Bulgaria.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

Marcos Dalla Cia

Koadjutor ve Staré Zagoře

Pochází z Argentiny. K salesiánům vstoupil ve dvaceti letech, první sliby složil v roce 2004 a věčné sliby v roce 2009. Po patnácti letech od vstupu do kongregace se dal k dispozici na misie. Byl určený pro misie v Bulharsku, kam po několikaměsíční přípravě přijel v prosinci 2019.

Co tě přivedlo k salesiánům?
Znám salesiány od malička, protože můj táta a dědeček jsou absolventy salesiánské školy a já jsem na salesiánskou školu chodil také. Ale to, co mě nejvíce přitáhlo k zasvěcenému životu, nebyla ani tak salesiánská škola, jako spíš vše, co se dělo kolem – skupinky, oratoř a další aktivity.

Jak ses rozhodl pro cestu misií?
Otázku, jestli se vydat cestou misií, jsem si kladl už od noviciátu. Ale každé povolání potřebuje nějaký čas, než dozraje, a tak to bylo i u mě. Od začátku jsem se chtěl dát na misie, ale i díky duchovnímu doprovázení jsem viděl, že si v tom stále nejsem jistý, takže jsem se nerozhodl hned definitivně. Před pár lety, když mi bylo dvaatřicet, mně bylo určeno, abych v naší argentinské provincii zastával roli provinciálního sekretáře. Práce, při které jsem vůbec nebyl s mladými, pro mě byla hodně těžká. Tato zkušenost sekretáře mě přivedla k tomu, že jsem pochopil, že je čas dát se k dispozici na misie. Někteří mi to se smíchem vyčítali: „Ty už nechceš být sekretář, a proto ses přihlásil na misie.“ Tak to ale nebylo. Myslím, že se díky této zkušenosti tato volba přede mnou znovu otevřela a vnímal jsem, že moje vnitřní otázka o povolání k misii uzrála.

Co pro tebe znamenalo rozhodnutí, že jsi byl určený pro misie
v Bulharsku?

Říct u nás v Argentině, že jdu na misie do Evropy, zní zvláštně, protože se má za to, že misie v Evropě potřeba nejsou. Ale já jsem si myslel, že bude dobré podpořit svou přítomností charisma Dona Boska v Evropě.

Jaký je tvůj úkol v Bulharsku?
Byl jsem tam od prosince 2019. Mým prvním úkolem bylo naučit se jazyk, takže jsem se učil bulharsky. Bylo to pro mě těžké, protože bulharština nemá moc společného se španělštinou. Potom jsem se účastnil všech pastoračních činností, které tam probíhají, zvláště pak s bulharskými Romy

Jak zvládáš jazyky, češtinu a bulharštinu?
Bulharštinu jsem se začal učit až v Bulharsku. Předtím jsem na to vůbec neměl čas. V posledním měsíci v Argentině jsem měl spoustu práce a potom jsem byl na misijním kurzu, který probíhal v italštině. Vím, že bulharsky se musím naučit opravdu dobře, nejen pro dorozumění. Vnímám, že jazyk je odrazem světa a kultury, ve kterém lidé žijí. Podle toho, jaký má jazyk zvuk a melodii, se určuje i charakter lidí. To vše chci poznat. Není snadné naučit se jakýkoliv slovanský jazyk. S češtinou zatím nejsem moc daleko, jde mi to těžko, ale uvidím časem

Co pro tebe znamená přeřazení pod českou salesiánskou provincii?
Od začátku mě hodně zaujala a zasáhla historie českých salesiánů. Je vidět, jak jste byli silně formovaní pronásledováním a utrpením. Vidím to jako součást Boží prozřetelnosti, Bůh chtěl, aby obraz Dona Boska v Bulharsku měl českou tvář.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

Brandon Figueroa

Student teologie v Turíně

Pochází z Guatemaly. V roce 2014 složil své první sliby a v roce 2017 se rozhodl pro misijní cestu. Byl určený pro misii v Bulharsku, kam po několikaměsíční přípravě přijel v prosinci 2019. V současnosti studuje teologii v Turíně, v bulharské misii působí během svých studijních prázdnin.

Co tě přivedlo k salesiánům?
Pocházím z hlavního města Guatemaly Ciudad de Guatemala. Salesiáni jsou tam silně přítomni, mají tam školu a oratoř. Studoval jsem na salesiánské škole, takže celý můj školní život se odehrával v salesiánském prostředí. Zamiloval jsem se do Dona Boska a životní vize. Také jsem působil v malé salesiánské oratoři, velice rád jsem pracoval s dětmi a mladými lidmi. Přišel jsem totiž na to, že mě Bůh volá, abych s ním spolupracoval, obzvláště při práci s těmi, kteří neměli v životě takové možnosti jako já.

Jak ses rozhodl pro misijní cestu?
Myslel jsem na to od začátku, protože jsem cítil, že chci dát víc, ale nevěděl, jaký je život misionáře. Jakmile jsem skončil noviciát, uvědomil jsem si, že mě možná Bůh volá, abych se vydal někam dál a byl na těch místech, kde moc lidí být nechce, protože je obtížné tam pracovat. Prošel jsem si hlubokým rozlišováním. Nemůžu říct, že stát se misionářem bylo moje rozhodnutí. Já jsem jen odpověděl na Boží volání. To je samozřejmě těžké, není snadné říct: „Ano, já půjdu, jsem připraven.“ Ale myslím tím, že moje srdce naplnilo Boží volání.

Jak došlo k tomu, že jsi byl určený pro misie v Bulharsku?
Absolvoval jsem praktické školení na Kostarice, bylo tam mnoho ateistů. Přišel jsem na to, že chci pracovat na jiném místě, než je to, odkud pocházím. Je pro mě krásné dělit se o Boží slovo i s těmi, kteří ho vůbec neznají, protože hluboko ve svých srdcích chtějí poznávat Boha. Četl jsem hodně o projektu Evropa, a tak jsem napsal dopis: „Pošlete mě, kam chcete.“ Nabídl jsem se pro tento evropský projekt.

Jaký je tvůj úkol v Bulharsku?
Hlavní a první úkol, jako tomu je vždy na novém místě, je naučit se jazyk. Je pro mě velmi těžké přejít ze španělštiny na slovanské jazyky, ale mám z toho dobrý pocit. Po studiu jazyka je mým dalším úkolem poznat místo, jak salesiáni v Bulharsku pracují, co dělají místní mladí lidé. Je to o tom, být tam, poslouchat a dívat se.

Co pro tebe znamená přeřazení pod českou salesiánskou provincii?
Jsem tu velmi šťastný. Samozřejmě je to velká změna, protože to je jiná kultura a jiná cesta, jak být salesiánem. Byl jsem zvyklý nějak dělat věci a tady se dělají jiným způsobem.Chci se podělit o to, co můžu dát já, i když toho není moc. Prosím Boha, aby mi dal trpělivost učit se jazyk a učit se porozumět kultuře.

___
Zapojte se do práce misionářů modlitbou či finančně -
Salesiánské misie v Bulharsku potřebují právě Vás!

Adoptuj misionáře

Kontakty

Ústředí v ČR

Jaroslav Fogl SDB
delegát pro misie

+420 283 029 229
misie@sdb.cz

Ing. Kateřina Cveklová
fundraiser

+420 733 164 096
fundraiser@sdb.cz

Číslo účtu veřejné sbírky: 2500876091/2010

Stara Zagora

Z. Kniazheski 71
BG-6000 Stara Zagora
BULGARIA

http://salezianibg.org

Dům sv. Josefa, Kazanlak

Pejo Javorov 13
BG-6100 Kazanlak
BULGARIA

www.fondaciadonboskobg.org