Oznamujeme vám smutnou zprávu, že v neděli 19. února 2023 v ranních hodinách zemřel v Bulharsku ve věku 47 let salesián P. Martin Jílek. Zemřel nečekaně, ve spánku. Pohřben bude 26. února 2023 v bulharském městě Kazanlak. V pátek 3. března bude v 15.00 hodin sloužena zádušní a vzpomínková mše svatá v Sebraniciích. Prosíme o vaši modlitbu za něj, za jeho rodinu i salesiánskou misii v Bulharsku.
Zůstat po smrti v Bulharsku bylo přání, které Martin uvedl ve své závěti. Obřad pohřbu v Kazanlaku bude živě přenášen ve 14:30 našeho času na facebookovém profilu Bulharských salesiánů. Parte a nekrolog najdete zde ve formátu PFD.
Martin Jílek byl jedním ze zakladatelů salesiánského misijního díla v Bulharsku. Prožil tam dvě dekády, z toho čtrnáct let působil mezi Romy ve Staré Zagoře. Byl jedním ze salesiánů, kteří v roce 2013 položili základní kámen novostavby – školy, oratoře, kostela a domu komunity – která už několik let funguje jako „stanice“, kde mohou místní děti a mladí lidé načerpat vzdělání a víru. Martin nám o tom vyprávěl v rozhovoru, který vyšel v Salesiánském magazínu 4/2022, kde mimo jiné popisoval, proč je dobré pracovat s romskými dětmi: „Aby byly v životě samostatné. Pro nás bude největší odměna, když si založí rodinu, nebudou závislí na sociálních dávkách, když se budou orientovat v životě a ve víře. Dát jim víru a vzdělání, to jsou základní kameny pro život.“
Věnoval se nejchudším dětem na periferii Staré Zagory a jejich rodinám. Vedl skupinku mladých ve vesnici Kalitinovo. Sloužil ve farnosti ve Staré Zagoře. Zodpovídal za PR salesiánských misií v rámci Bulharska. A také šéfoval vydávání Bulharského zpravodaje. Byl kněz ve farnosti Stará Zagora.
Salesiáni
Člověk schopný darovat Boží lásku druhým
Salesián P. Martin Jílek se narodil 12. října 1975 v Litomyšli jako nejmladší z pěti dětí. V roce 1981 mu zemřel tatínek. Od svých šesti let navštěvoval základní školu v Sebranicích, kde také žil, poté chodil do základní školy v Lubné. Po základní škole pokračoval na střední zemědělské škole v Poličce, obor mechanizace, kterou v roce 1994 zakončil maturitou.
Se salesiány se poprvé a vlastně nevědomky setkal v létě 1983 na chaloupce, kterou pořádal Kája Herbst. Od té doby začal na chaloupky jezdit pravidelně. V roce 1991 přišli do Sebranic salesiáni, kteří mu pomáhali rozvíjet jeho touhu po kněžství a po práci s mládeží. V červnu 1994 vstoupil do aspirantátu a zároveň absolvoval náhradní civilní službu na sebranické faře. 4. února 1996 byl přijat do přednoviciátu a 15. srpna 1996 nastoupil do noviciátu Praze-Počernicích. První sliby složil do rukou P. Benna Beneše 16. srpna 1997 v Praze-Kobylisích, věčné sliby složil 17. května 2003 v Českých Budějovicích. Ve svém srdci ucítil povolání odejít na misie, a proto svou dvouletou praxi jako salesián-student prožil v bulharském Kazanlaku. Po návratu z praxe pokračoval v teologických studiích v Českých Budějovicích, kde byl vysvěcen 26. června 2004 na jáhna. 23. dubna 2005 byl v Praze-Kobylisích vysvěcen na kněze. Jako novokněz odešel do bulharského Kazanlaku. Zde navázal na práci s mládeží, kterou zde započal jako student.
Když jsme se v roce 2008 rozhodli, že otevřeme novou salesiánskou přítomnost ve Staré Zagoře, kde budeme pracovat v romské čtvrti, byl společně s Jirkou Svobodou a Jardou Foglem ochoten začít tuto novou misi. Ve Staré Zagoře byl ustanoven farářem a aktivně se zapojil do vznikající misie v romské čtvrti. V roce 2020 byl jmenován vikářem komunity a 2022 ředitelem střediska mládeže ve Staré Zagoře. Jeho charakteristikou bylo vytvářet hluboké přátelské vztahy jak s místními farníky, tak i s bulharskou a romskou mládeží. Byl oblíbeným společníkem a získal si rychle srdce lidí, pro které se stal nejen přítelem, ale i duchovním bratrem. Byl velice citlivý a vnímavý k potřebám druhých. Jeho humor otvíral mnohá srdce, a proto byl vyhledávaným společníkem. Nad nikým nelámal hůl.
Zemřel ve spánku v neděli 19. února 2023, kdy jsme v kostelích četli evangelium podle Matouše, které charakterizuje jeho život a vydanost službě Kristu: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘ (Mt 25,40). Nedělní dopoledne chtěl strávit ve věznici, kde měl navštívit jednoho mladého muže, s kterým si už mnozí nevěděli rady. Bohužel, k této návštěvě již nedošlo, ale místo toho se setkal se svým milovaným Otcem. Jedna z jeho oblíbených myšlenek byla: „Myslím si, že největší dar, který jsme dostali od Boha, je schopnost darovat Boží lásku druhým.“ P. Martin Jílek bude pohřben v Kazanlaku 26. února 2023. Tak se naplní jeho přání, které zmínil v závěti, že po smrti chce zůstat v Bulharsku.
Děkuji Ti Martine, za společné roky v komunitě, kdy jsi byl pro mne velikým příkladem svého nasazení, vnímavosti k potřebám spolubratří a všech lidi. Díky za Tvůj opravdový vztah k Bohu, za Tvoji touhu vést druhé k němu. Tvůj život lze shrnout slovy zdejšího pravoslavného kněze o. Živka, která vyslovil při kondolenci: „Překrásný člověk.“
P. Petr Cvrkal SDB
Ředitel komunity
