Blahoslavený Artemid Zatti

By 5. 12. 2018 Salesiánské nebe

(1880 – 1951)

památka 13. 11.

Artemidova rodina žila na severu Itálie v městečku Boretto na řece Pád. Byla to rodina farmářská a velmi chudá. Artemid musel od malička pracovat; už v devíti letech musel vydělávat peníze jako nádeník. Kvůli chudobě celá rodina v jeho sedmnácti letech emigrovala do Argentiny – do farnosti, o kterou se starali salesiáni.

Farářem tam byl Carlo Cavalli. S tím si Artemid hodně rozuměl, pomáhal mu na faře, modlil se s ním, dělal mu společnost. Až se rozhodl, že se chce stát salesiánem. Do komunity v Bernal vstoupil ve dvaceti letech.

Artemid pomáhal mladému knězi, který měl tuberkulózu. Po jeho smrti onemocněl tuberkulózou i sám Artemid. Carlo Cavalli ho poslal do misijní nemocnice ve Viedmě, kde ho léčil kněz Evarisio Garrone. Společně prosili Pannu Marii o milost uzdravení. Sliboval, že když se uzdraví, celý svůj život se bude věnovat nemocným.

Uzdravil se a svůj slib vzal vážně. Začal pomáhat v lékárně a díval se, jak doktoři pracují. V roce 1908 složil věčné sliby. Svou službu zasvětil nemocným. Vstával už o půl páté, aby se stihl pomodlit a jít na mši, ráno se věnoval nemocným, potom vzal kolo a objel nemocné po celém městě, od dvou do šesti trávil v nemocnici na návštěvě u pacientů a do osmi večer byl v lékárně. Tím jeho den ale nekončil – do jedenácti večer se učil medicínu a před spaním mu zbyla chvilka času na čtení Bible.

Po pilném studiu se stal zdravotním bratrem. Jeho zásluhou se v roce 1913 začala stavět nová nemocnice. Ta byla později zdemolována, ale on neztrácel entuziasmus a začínal znovu. V roce 1950, když už byl sedmdesátiletý, spadl ze schodů a nemohl už chodit. Zůstal odkázán na pomoc ostatních, byl upoután na lůžko. Navíc se za několik měsíců ukázalo, že má rakovinu. Zemřel na jaře roku 1951.