Rodina a odpuštění

Rodina a odpuštění
29. března

"Jsme rodina," říká letošní Strenna (salesiánské heslo). Aby nezůstalo jen u nějakého sloganu, delegáti sociální komunikace salesiánů a salesiánek na světové úrovni pro nás každý měsíc vysvětlují a prohlubují jedno téma spojené s rodinou. První zamyšlení se týká odpuštění v rodině.

„V rodině mají všichni právo na odpuštění a všichni mají schopnost odpouštět, aby vytvářeli a obnovovali rodinu.“

Jedna z vět, které by se měly vytesat velkými písmeny, je ta, kterou přináší letošní Strenna: „Všichni máme právo na odpuštění,“ protože odpuštění je cestou ke štěstí a k pravému pokoji.

Je pravda, že jsme všichni někdy utrpěli nějakou křivdu, jistě jsme ji někdy také způsobili a ne vždy jsme se dočkali odpuštění, ne vždy jsme odpustili. V takových případech může uplynout i mnoho let a stále se žije v jakési zvláštní atmosféře nevraživosti, nenávisti, zloby. Když se něco takového stane v rodině a nedojde k odpuštění, rodina se promění v peklo.

Problémem mnoha rodin je bezpochyby „mrzutost a neochota odpustit“. Co můžeme dělat v takových bolestných situacích? Papež František radí rodinám toto: „léčit okamžitě rány, které jsme utrpěli, zašít hned trhliny, které jsme v rodině způsobili. Když budeme dlouho čekat, bude to stále těžší. A na léčení různých zranění a rozpouštění výčitek existuje jedno jednoduché pravidlo: nikdy nechodit spát bez odpuštění… A k tomu není nutné vést dlouhé diskuze, stačí třeba pohlazení. Jedno pohlazení a jde se dál.“

Hlavní představený don Ángel Fernández Artime v letošní Strenně říká, že se rodiny musí naučit „být rodinou navzdory chybám, které vyžadují pokoru a porozumění, odpuštění a milosrdenství.“

„Odpuštění je zásadní pro naše emotivní zdraví a pro duchovní přežití,“ píše C. Vargas. „Bez odpuštění se rodina stane divadlem konfliktů a pevností urážek. Bez odpuštění je rodina nemocná.“ Proto je prohálšení hlavního představeného tak důležité: „Všichni mají právo na odpuštění a všichni mají schopnost odpouštět, aby vytvářeli a obnovovali rodinu.“

Ale jaké kroky máme udělat, abychom si odpustili a tak „obnovili rodinu“? Vychovávat v rodinách „schopnost odpouštět“, „přicházet s návrhem vzájemného odpuštění jako nového začátku“ „učit se žít spolu, chápat se, omlouvat se a odpouštět si“, ale hlavně: „vnímat objetí bezpodmínečné lásky našeho Boha… který nás miluje bez hranic“ zdůrazňuje hlavní představený.

 sr. Maria Helena Moreira, FMA

don Filiberto González, SDB

Převzato ze salesiánské informační agentury ANS. Překlad: Anežka Hesová