Principy pastorace povolání

Principy pastorace povolání
6. března

Provinciál Petr Vaculík nám pro měsíc březen nabízí zamyšlení o PASTORACI POVOLÁNÍ. Shrnuje toto téma do sedmi principů, které nám pomohou pochopit, o čem vlastně pastorace povolání je a jak se uskutečňuje.

1. Celá pastorace a zvláště pastorace mládeže je nutně zaměřena na povolání. Cílem pastoračního působení je pomoci člověku (zvláště mladému) stát se citlivým a pozorným na mnohá Pánova volání. Učinit ho odpovědným za přijaté dary. Učinit ho naslouchajícím Božímu slovu. Pomoci mu objevit životní cestu před Bohem.

2. Povolání jsou vážným úkolem dnešní pastorace. Buď naše pastorace vede k setkání a konfrontaci s Bohem, nebo jde o prázdné řeči. Pastorace povolání směřuje více k jednotlivému člověku než ke skupině. Je spíše provokující než těšící. Proniká do srdce, mění životy, vede k obrácení.

3. Pastorace povolání je postupná, doprovází dlouhodobé procesy. Život obsahuje velké množství povolání, která se postupně realizují: Najít smysl života a vděčnost za život – přijmout zodpovědnost za existenci a odpovídat nezištnou službou – ve víře následovat Ježíše – přijmout velký a radikální návrh odevzdanosti: odevzdat se druhému člověku a stát se otcem nebo matkou, odevzdat se Bohu v zasvěceném nebo kněžském životě.

4. Pastorace povolání je nejprve všeobecná a potom osobní. Směřuje od všeobecného pochopení života jako povolání až k odvážným osobním rozhodnutím. Často máme strach navrhovat a nabízet konkrétní možnosti následování Krista. Povolání je třeba vychovávat a doprovázet. Doprovázet povolání člověka znamená postupovat od objektivního k subjektivnímu rychlostí, která bere v úvahu možnosti a situaci adresáta.

5. Pastorace povolání je pro všechny a je celoživotní. Nevztahuje se jen na vybranou skupinu nebo jen na určité období života. V každém věku zní Pánovo volání k následování a ke službě. Mladost ducha spočívá ve schopnosti nacházet v každém období života jinou úlohu, způsob služby a lásky. V tomto smyslu je pastorace povolání totožná s trvalou formací. Poslední povolání přijmeme v okamžiku smrti. „Celý život a každý život je odpověď.“

6. Pastorace povolání je záležitostí celé Církve i osobní výzvy. Církev je plná povolání. Je hlasem, který zve k přijetí povolání, a zároveň je jeho adresátem. Vysílající a přijímající pól se v Církvi určitým způsobem ztotožňují. Zdravě žijící Církev má společenské vědomí povolání, kulturu povolání. Zároveň potřebuje jednotlivé apoštoly ve službě konkrétní výzvy. Jednotlivec se musí stát zprostředkovatelem návrhu povolání. (Šavel potřebuje Ananiáše, komoří potřebuje jáhna Filipa. [Sk 8,9])

7. Pastorace povolání je sjednocující perspektiva pastorace. Kontrolním bodem každé pastorace je stav, kdy Boží pozvání „proniklo do srdce“ a postavilo posluchače před strategickou otázku: „Co máme dělat?“ (Sk 2,37). Pokud toto nenastane, je naše pastorace neškodnou pracovní hypotézou. Nalezení osobního povolání je výsledkem života s Pánem, osobního doprovázení (rodiči, vychovateli, pastýři) až po osobní rozhodnutí pro konkrétní životní plán. Povolání je pulsující srdce sjednocené pastorace!

Petr Vaculík

Mediální škola 2017-2018

Mediální škola 2017-2018

1 2 3
Další